Data, nebo drama? Inflační a politické tlaky zvěstují těžký život centrálního bankéře
K jednacímu stolu ve čtvrtek 11. září opět zasedne Evropská centrální banka. Na přetřes během nadcházejícího jednání mohou přijít nejen ekonomická data, ale i útoky Donalda Trumpa na nezávislost americké centrální banky. Ten zatím odvolal členku vedení Fedu Lisu Cookovou. Ta sice proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, i tak ale ve vzduchu visí úvahy, kolik zástupců Fedu může Trump v blízké budoucnosti ještě nahradit a zda by tím mohl být ohrožen inflační cíl instituce.
Amerického prezidenta by mohli k zařazení zpátečky donutit samotní voliči, pokud by jeho kroky vedly k vyšší inflaci a vyšším výnosům dluhopisů. Americký volič je ale nevyzpytatelný, a navíc jeho reakce může nějakou dobu trvat. Zároveň se ale může spokojit i se solidním růstem reálných příjmů, pokud trh práce zůstane robustní. V takovém případě nelze vyloučit variantu, že by Fed zvýšil svůj inflační cíl na tři či čtyři procenta ze stávajících dvou, což by mu umožnilo držet sazby na nižší úrovni po delší dobu.
To vše jsou ale spíše otázky budoucnosti. Na tom nadcházejícím zasedání budou tato témata sice na ECB doléhat, rozhodovat se však zatím bude spíše podle tvrdých dat. Ta zatím ukazují na poměrně dobrou ekonomickou výkonnost eurozóny, což ECB umožňuje dát si se snižováním úrokových sazeb pauzu.
V důsledku zlevňování ropy, posilování eura či zpomalujícího mzdového růstu by však inflace do konce roku mohla klesnout v meziročním srovnání až na 1,6 procenta. Vzhledem k tomu, že by tyto úrovně již mohly ohrožovat ukotvenost inflačních očekávání, předpokládáme, že ECB na tento vývoj zareaguje dalším uvolněním měnové politiky, pravděpodobně v březnu příštího roku.
V delším horizontu se ECB může ocitnout pod stejným politickým tlakem, pod jakým se nyní nachází Fed. Příčinou budou deficity veřejných financí, které udržet bez zvyšování daní či sociálních škrtů pod tři procenta půjde jen obtížně. U krátkodobých sazeb se s kolegy z Komerční banky neobáváme, že by je ECB nebyla schopna adekvátně nastavit.
Problémem ale mohou být sazby dlouhodobé, které bude tlačit nahoru i snižování bilanční sumy ze strany ECB. Je tedy otázka, zda v něm ECB bude moci za daných podmínek pokračovat. V každém případě přejme centrálním bankám a potažmo i sobě, aby jejich měnověpolitická rozhodnutí byla těmi politickými ovlivněna co nejméně.
