Pokud zrovna nejste obchodníci s municí, nemusíte příliš dlouho přemýšlet nad tím, jestli je válka pro vaše peníze dobrá, či špatná zpráva. Válka nakonec je a vždycky bude tím nejhorším, co lidstvo vymyslelo, a svět s ní bude vždy horším místem pro život než bez ní. A to samozřejmě platí i pro peníze. Aby to ale nebyla jen velká filozofická úvaha o válce, tak se můžeme podívat na čísla a trochu ekonomické teorie. Ve výsledku to totiž vypadá, že by snad mohl ozbrojený konflikt vašim investicím pomoci. Je to ale optické zkreslení, válka nic dobrého přinést neumí.
Když Japonci zaútočili v roce 1941 na Pearl Harbor, spadly akcie v rámci S&P 500 skoro o pětinu. Je ale pravda, že Pearl Harbor byl americký, stejně tak akciový index S&P 500. Co když se ale konflikt odehraje na druhé straně planety? Útok Severní Koreje na jejího jižního bratra v roce 1950 srazil akciový index o osminu. I tam by ale někdo mohl namítat, že se to Američanů týkalo více než současná hranice mezi Ruskem a Ukrajinou. Vpád Iráku do Kuvajtu stál trhy šestinu, tedy byl někde mezi oběma výše uvedenými příklady.
Jistě, každý konflikt je specifický a nelze je snadno srovnávat. Možná žádný další za posledních 80 let nebyl tak výrazný, takže ani tady by srovnání nesedělo, nicméně zjevné je minimálně to, že velké vojenské konflikty trhům škodí. Bohužel je tu jedno „ale“ a tím je moderní měnová politika. Ta totiž umí z problému udělat příležitost. A nejenže umí, ona musí.
Jsme v situaci, kdy americká centrální banka sahá pomalu na páku úrokových sazeb, aby krotila inflaci. Evropská centrální banka patrně zasáhne také, česká má náskok několika let. Jinými slovy za jinak nezměněných okolností půjdou sazby nahoru a vyšší sazby jsou pro trhy špatným znamením. Peníze musejí proudit. Jenže okolnosti se změnily.
Centrální banky včetně těch nejvýznamnějších by si tak mohly rozmyslet zvyšování sazeb či jít dokonce opačným směrem, aby uklidnily trhy. Asi by se v současné situaci nemusely bát poklesu spotřebitelských cen, ale takto zásadní konflikt by mohl alespoň zpomalit růst cen. Už jen z titulu toho, že je to špatná zpráva pro akciové a další trhy, přičemž pokles akcií lidi učiní reálně chudšími, a tak se budou krotit se spotřebou. Inflace a trhy pochodují vedle sebe ve stejném rytmu.
Jedno takové rozhodnutí evropské či americké centrální banky by mohlo snadno zvrátit propad, který zprávy o možné invazi vyvolaly. Jak velký propad to přesně byl, se nedá dobře změřit, protože zastihl trhy na začátku roku 2022 ve výprodeji.
Stručně řečeno, propad je přirozenou reakcí na vojenský konflikt, ale významný propad musejí do svého rozhodování o měnové politice zakomponovat centrální banky, jejichž reakce může trhy vyhnat nahoru.
Není to nic nového, centrální banky do svých prognóz a zpráv o inflaci zpravidla zahrnují i globální rizika, která by mohla plánovaný vývoj sazeb a měnové politiky obecně vychýlit, či dokonce obrátit naruby. Skoro jsme už zapomněli, že to ještě nedávno byl například brexit či obchodní spory Donalda Trumpa s Čínou.
Ani vzdáleně by snad ale nemělo ze všeho výše uvedeného plynout, že je konflikt dobrou zprávou. Válka snad až na pár obchodníků se smrtí nikomu nic dobrého nepřináší a reakce v podobě měnové politiky je jen záplatou, která není bez nákladů. Delší doba nízkých sazeb by naše současné problémy jen přesunula do budoucna.
Autor je hlavní ekonom Platební instituce Roger
