Drábek končí a vláda má namále

Jaromír Drábek

Jaromír Drábek Zdroj: mediafax

Rezignace ministra práce Jaromíra Drábka znamená konec jednoho z nejviditelnějších členů Nečasova kabinetu a nelze vyloučit, že předznamenává i konec celé vládní koalice. Otřeseny jsou hned dvě vládní strany, které jsou nositeli významných změn. Pokud TOP 09 nenajde za Drábka stejně kvalitní náhradu a ODS se nepodaří obnovit jednotu, vláda jen těžko dotáhne rozjeté reformy, na nichž je založena její úsporná politika.

Těsně před zavedením je spořicí pilíř důchodové reformy, „mouchy“ je nutné vychytat v novém systému vyplácení sociálních dávek, sněmovna se má znovu zabývat novelou zákona o sociálněprávní ochraně dětí, kterou vetoval prezident Václav Klaus.

Vybrat Drábkova nástupce nebude jednoduché. Řízení jeho rezortu patří k nejsložitějším a osoba, která se úřadu ujme, také musí být imunní vůči trvalé kritice.

Momentálně je ministerstvo pod palbou zdravotně postižených, kterým koncem září nepřišel příspěvek na péči a mají potíže i se zaváděním sKaret.

Achillovou patou rezortu práce se stal právě nový IT systém na výplatu sociálních dávek. Takový kolaps, kvůli jakému šla na začátku letošního roku hlava kolem příjemcům podpory i pracovníkům úřadů práce, už zřejmě nehrozí. Systém však není ani po půlroce fungování bez chyb. Když se nyní do něho začala převádět data o příspěvku na péči pro postižené, výplata pro 320 tisíc lidí se zase zadrhla.

Ale to je jen část první etapy reformy sociálního systému, kterou ministr Drábek spustil. Pro připomenutí: mimo jiné obsahovala konec plošné výplaty porodného nebo výraznou úpravu čtyřleté mateřské dovolené. K 1. dubnu příštího roku by se ještě měly sloučit dvě dávky – příspěvek a doplatek na bydlení.

Nástupce ministra Drábka však bude mít před sebou i další náročné úkoly. Důkladnou revizí musí projít zákoník práce, a to kvůli tomu, že účinnosti nabyl nový občanský zákoník. A velkou bitvou bude obrana už zmíněné novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí, podle níž má být zrušena většina ústavní péče.

Samostatnou kapitolou pak je důchodová reforma. Tím, že prezident Klaus vetoval její „technickou část“, může se spuštění spořicího pilíře o rok opozdit. To je dost velký prostor pro její odpůrce a jejich snahu na poslední chvíli změnit principy, na kterých reforma stojí.

Co se však nemění, je takzvaná malá důchodová reforma. Tu Drábek prosadil vloni, na přelomu září a října. Na ni Klausovo veto nemá žádný vliv. Takže – pokud to některá z budoucích vlád opět nezmění – platí, že letos narozené děti by měly jít do penze v 73 letech.

A také to, že zhruba pětina lidí nyní pobírá řádově o stovky až tisíce korun vyšší penzi než před rokem 2011, a naopak většina ostatních si o desítky až stovky korun měsíčně pohoršila.

I tato operace jasně ukazuje, jak budou lidé na Drábkovo působení ve vládě vzpomínat. Pro jedny zůstane necitelným škrtacím ministrem, pro druhé tím, kdo táhl jádro reformních změn.

Drábek se nicméně rozhodl zůstat v úřadu do konce října. A právě na říjnové schůzi má Poslanecká sněmovna znovu jednat o vládním úsporném balíčku, s nímž premiér Petr Nečas spojil hlasování o důvěře vlády. Když balíček neprojde, skončí nejen Drábek, ale i celý kabinet.