Drahá energie místo levného importu. Česká síť nestíhá využít německé obnovitelné zdroje
Trochu v pozadí aktuální předvolební situace a plánů opozice na vykoupení minoritních akcionářů v ČEZ zůstávají samotné ceny elektřiny na burze a jejich výhled. Právě ty by totiž měly z velké části určovat, jakou hodnotu má ČEZ pro investory i české občany.
Elektřina od letošního jara na burze v Německu víceméně stagnuje na úrovních, které jsou sice vyšší než před energetickou krizí, ale ne závratně. Naproti tomu elektřina na české burze se postupně odpoutává od té německé a už se obchoduje zhruba o deset procent výše.
Tuto prémii mají na svědomí tři faktory: jsme stále z velké části závislí na dražších uhelných zdrojích, máme nedostatečnou přenosovou kapacitu pro import nízkých cen z německých solárů a větrníků a v následujících letech pravděpodobně spadneme u výroby elektřiny do deficitu.
Pokud bude, jak většina obchodníků a analytiků očekává, cena plynu kvůli přebytkům postupně klesat, německé ceny by se během zhruba dvou let měly dostat zpět. U nás se ale bude rozdíl proti německým cenám dále zvětšovat.
Jak dohnat Německo
Před českou energetikou tak stojí úkol co nejrychleji dohnat zpoždění ve výstavbě nových zdrojů a posílit sítě tak, abychom mohli plně těžit z velkých německých investic do obnovitelných zdrojů. Jinak zůstanou ceny elektřiny vysoké a otázkou bude jen to, zda to uvidíme přímo na faktuře, nebo na díře ve státním rozpočtu.
Z tohoto pohledu bude mít pro stát největší hodnotu zdravý nezadlužený a efektivně hospodařící ČEZ, který bude schopen tyto investice uskutečnit. Alternativně můžeme v následujících letech hradit vysoké ceny elektřiny a spoléhat na výstavbu nových jaderných zdrojů s horizontem dokončení nejdříve v polovině příští dekády, pokud vyjdou všechny optimistické předpoklady kolem malých modulárních reaktorů.
