Na konci loňského roku jsme se radovali, že navzdory válce na Ukrajině a energetické krizi si česká ekonomika prošla v loňském druhém pololetí pouze krátkou a mělkou recesí. Dosavadní průběh letošního roku však k radosti nepřidal.
Během prvních dvou čtvrtletí roku 2023 tuzemské hospodářství stagnovalo, i když eurozóna jako celek během druhého čtvrtletí o 0,3 procenta rostla. Nejenom my v Komerční bance jsme ve své prognóze předpokládali, že s druhým pololetím začne ekonomická aktivita ožívat. Obdobné očekávání prezentovala ve svých posledních výhledech například i centrální banka či ministerstvo financí.
Dosavadní červencová data jsou ovšem studenou sprchou. Pouze automobilovému sektoru se jako jedinému letos daří. Důvodem je ovšem to, že se vyřešily potíže se subdodávkami součástek a automobilky uspokojují minulé objednávky. Jinak panuje v celém průmyslovém sektoru značný pesimismus, jak dokazují indikátory důvěry, statistiky objednávek i tvrdá červencová data. Podobně rozpačitý byl výsledek červencové stavební výroby, což se samozřejmě následně překlápí do průmyslových odvětví, jako je výroba plastových výrobků či nekovových minerálních výrobků. V neposlední řadě je zklamáním výrazné snižování zahraničněobchodní výměny, vývozů i dovozů.
Středeční statistiky průmyslové a stavební produkce a vývozní dynamiky za červenec tedy zklamaly. Na silné závěry je sice zatím brzy – přece jen je korektní posuzovat letní prázdninové měsíce vzhledem k dovoleným spíše jako celek –, že ale produkční strana ekonomiky nevstoupila do druhého pololetí pravou nohou, je více než zřejmé. Jak to v červenci vypadalo na poptávkové straně, to ukážou ve čtvrtek zveřejněná data maloobchodních tržeb a prodejů za celý sektor služeb za červenec. Druhý kvartál přinesl první vlaštovky možného počátku oživení spotřebitelských výdajů. Ve čtvrtek se dozvíme, zda ani to nebyla jenom chiméra.
Autor hlavní ekonom Komerční banky
