Český autoprůmysl se mění pod vlivem přechodu na elektromobilitu. Automobilky instalují nové technologie, upravují pracovní pozice a omezují výrobu součástek, které nemají budoucnost. A stále přitom opakují to, co od nich slýcháme už od druhé poloviny minulé dekády: díky elektromobilitě vzniknou v Česku nové pracovní pozice, které budou kvalifikovanější než ty současné. Jenže toto zobecnění platí jen částečně a zaznívá spíš proto, aby ukonejšilo desítky tisíc pracovníků, kteří se bojí o práci. A přiznejme si, že část z nich o práci skutečně přijde. Otázka zní: Jakou mají tito lidé záruku, že jim jejich zaměstnavatel, tedy automobilky, dokáže zajistit lépe placenou a kvalifikovanější práci? Pojďme se podívat na jeden aktuální příklad.
Nervozita minulý týden zavládla v nošovickém závodě společnosti Hyundai, konkrétně v takzvané Převodovkárně, kde pracuje zhruba 200 zaměstnanců. Výrobní halu plánuje společnost v dohledné době zcela uzavřít. „Důvodem je snižování poptávky po manuálních převodovkách,“ vysvětlil pro e15 mluvčí automobilky Petr Michník.
Důležité je připomenout, že pro firmu samotnou to ve skutečnosti není špatná zpráva. Automobilka stejně jako konkurence přesměrovává svoji výrobu na elektromobily. Už loni takto uzavřela Převodovkárnu 2, kde pracovala asi stovka lidí, a nově vytvořila asi 400 pracovních míst ve výrobě baterií do elektromobilů. Podobný scénář plánuje i nyní. Pracovních míst vznikne ve výsledku více, než kolik jich firma zruší.
Vyšší kvalifikace? K pásu
Nabídka nově vytvořených míst však nemusí být útěchou pro každého ze zaměstnanců. Hyundai netají, že nemůže všechny pracovníky z Převodovkárny přeřadit na výrobu baterií nebo jim nabídnout jinou práci. Právě proto firma, jak jí to ukládá zákon, oznámila hromadné propouštění (což je mimochodem také právní pojem vycházející ze zákona, který „hromadnost“ definuje jako určitý díl zaměstnanců podle velikosti podniku). Finální počet ještě není definitivní, skončit by ale v dohledné době mělo přibližně 30 lidí. „Požadavky na zdravotní kondici jsou na jiných provozech vyšší,“ odůvodnil to Michník.
Prozaičtější vysvětlení v tomto ohledu nabízejí odboráři. Požadavky na fyzickou kondici pracovníků jsou podle nich vyšší, protože je firma chce postavit k výrobním pásům. Odbory kritizují, že většina zaměstnanců, které čeká přeřazení, si profesně pohorší. „Například lidem, kteří 15 let obsluhovali stroje CNC, což je vysoce odborná práce, nabídlo vedení místo u pásu,“ uvádí předseda ZO Kovo Hyundai Czech Patrik Fupšo příklad přestupu od obsluhy počítačem řízeného obráběcího nástroje k mnohem méně kvalifikované práci.
Jak je to možné? Současní zaměstnanci se přece s přechodem na elektromobilitu měli automaticky stát experty s přidanou hodnotou a vyšší mzdou, tak proč je najednou staví k pásu?
Jenže transformace českých továren neznamená pouze to, že z výrobních linek začnou sjíždět trochu jiná auta s jiným pohonem. Proměna spočívá také ve větší automatizaci a do určité míry i v částečném zjednodušení výroby. Elektromobily se skládají z výrazně menšího počtu součástek než vozy se spalovacím pohonem. Takže je velmi pravděpodobné, že si české automobilové závody v příštích letech vystačí s výrazně menším počtem zaměstnanců.
Odbory největší automobilky v Česku, Škody Auto, která ve třech tuzemských továrnách dává práci asi 37 tisícům lidí, už dříve vyjádřily obavy, že o práci může kvůli přechodu na elektromobilitu přijít až 10 tisíc lidí. V sousedním Německu se kvůli stejným obavám už před několika lety začali bouřit zaměstnanci koncernu Volkswagen a skupina se musela v jednotlivých závodech zavázat k zachování určitého množství míst po dobu zhruba deset let, během níž řada lidí odejde do důchodu nebo změní práci z vlastního rozhodnutí.
Také v Česku automobilky v posledních letech do velké míry využívají přirozenou fluktuaci a některá místa po lidech, kteří odcházejí do důchodu, jednoduše nenahrazují. V příštích letech ale může tempo transformace zrychlit natolik, že přirozená fluktuace nebude stačit. A problém to může být jako vždy především pro starší zaměstnance před důchodem. Důležité je připomenout, že stejný problém nebudou řešit jenom automobilky, ale také jejich dodavatelé, kteří jsou ve velmi obtížné situaci a řada z nich podle expertů přerod na elektromobilitu nepřežije.
„Autoregiony“ plné robotů
Výrobci aut a jejich subdodavatelé v Česku zaměstnávají 150 tisíc lidí. Nepřímo je pak na obor, který se podílí asi devíti procenty na HDP, navázáno dalších 400 tisíc pracovníků. Je čas si přiznat, že přechod na elektromobilitu všem těmto lidem vyšší pozici a mzdu nezaručí. Naopak tisícům z nich hrozí, že o práci přijdou, nebo si minimálně pohorší.
Firmy se dnes konejšivými slovy snaží zabránit tomu, aby v závodech zavládla panika. Měli bychom se ale začít ptát, co se stane zítra, až část lidí (čtěme tisíce) přijde o práci. Stejně jako jsme se před více než deseti lety začali ptát, co bude s tisícovkami horníků na Sokolovsku nebo Mostecku, až odstartuje útlum těžby.
Také autoprůmysl čeká v následujících deseti letech paradoxně útlum, jenže personální. Podobně jako v případě zmíněných dolů je český autoland koncentrován do několika málo lokalit, kde stojí velké závody automobilek. Jejich silná pracovní nabídka do regionů za posledních 30 let přitáhla až desetitisíce lidí. Ať už přímo do továren vyrábějících auta, nebo do firem dodávajících jim součástky. Je na čase začít rešit, co se stane, až lidi v závodech na elektromobily do značné míry nahradí roboti.
VIDEO: Robot vyrábí baterie ve Škodě Auto
