Éra stagnace. Proč česká ani evropská ekonomika neprosperují a co nás může probrat

Česko a s ním i celá Evropa stagnují.

Česko a s ním i celá Evropa stagnují. Zdroj: Grafika e15

Jako poslední země Evropské unie jsme se až ve třetí čtvrtině loňského roku vrátili ekonomickým výkonem na úroveň roku 2019. Všichni ostatní tam byli před námi. Ani letos nás žádné velké oživení nečeká. Odhady růstu se pohybují kolem jednoho procenta. Tradičně spíš optimistické ministerstvo financí snížilo v poslední prognóze odhad růstu z 1,9 na 1,2 procenta.

Nejde ale jen o výhled na příštích pár měsíců a nejde jen o nás. Mnoho trendů ukazuje, že Evropa se ocitla v dlouhodobější éře stagnace a velmi malého vzestupu prosperity. Ale hlavně nejsou vidět impulzy, které by ji z té letargie měly probrat.

My spolu s Němci patříme co se týče stagnace k nejohroženějším. Naše ekonomické modely se při aktuálních cenách, které v posledních letech tvrdě zvedla éra velké inflace a prudkého zdražení energií, staly dlouhodobě nekonkurenceschopnými a neudržitelnými.

Přirážky za Green Deal zvedly ceny nejen energií nad úroveň jiných bohatých ekonomik, jako jsou Spojené státy nebo Kanada. A většina evropských zemí včetně nás nemá věci tak výjimečné, aby je za ty výrazně vyšší ceny dokázala prodat. Akutně musí řešit otázku, čím se při té nové, po inflaci výrazně vyšší cenové hladině bude živit. Čím bude schopná konkurovat ostatním.

Za vysoké ceny se dá prodávat, když máte výjimečné věci převyšující ty levnější. A velká část evropských zemí včetně nás a Němců moc takového zboží nemá. To mají třeba Dánové nebo Švýcaři se svými farmaceutickými a biotechnologickými firmami. Nebo technologie, jaké mají Nizozemci, kteří jsou z celé Evropy nejdále ve vývoji vlastních čipů.

Pohled na evropskou ekonomiku v této chvíli nevypadá vůbec optimisticky. Nejsilnější meziroční růst má malá Malta s 7,1 procenta, následuje Chorvatsko se 4,3, Dánsko se 3,1 procenta. O dvě a více procenta roste ještě Kypr, Řecko, Portugalsko, Slovinsko, Řecko a Španělsko. Růst začínající jedničkou mají Slováci, Poláci, Bulhaři a Belgie. Všichni ostatní, kdo jsou alespoň v černých číslech, rostou o méně než procento ročně.

Průměrný růst v Evropské unii je 0,3 procenta. V eurozóně 0,1 procenta. Všechny další ekonomiky včetně nás a Německa se meziročně propadají. My a Němci o 0,2 procenta. Nejvíce malé Estonsko o 3,9 procenta. Pro srovnání: Spojené státy rostou o 3,1 procenta. Takže Evropě dál v bohatství unikají. Což je bohužel trend trvající už desítky let. Téměř žádná z evropských ekonomik nemá dlouhodobě rychlejší vzestup než ta americká.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!