Fialova vláda ještě musí vládnout. Pět změn, které kabinet může rychle zavést a zajistit vyšší růst

Tiskovka po jednání vlády: Petr Fiala (23.11.2023)

Tiskovka po jednání vlády: Petr Fiala (23.11.2023) Zdroj: Úřad vlády ČR

Letos jsme se přehoupli do druhé poloviny volebního období Fialovy vlády, která už podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury nebude dělat žádné velké reformy. Nepopulární změny včetně zvyšování daní a důchodové reformy si pětikoalice odbyla v prvních dvou letech a teď nastává čas, aby si u voličů začala před blížícími se volbami napravovat pošramocený obraz. Ale rozhodně by neměla přestat vládnout.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila vládě návrh 37 opatření, jež by měla pomoci k „vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky“. Mezi nimi je i pět změn, které se dají udělat celkem rychle, budou mít prakticky okamžité dopady na ekonomiku, a navíc nemusí nutně vládní strany poškodit. Některá opatření jsme rozebrali v diskuzi e15 na síti X s Alešem Rodem, výkonným ředitelem v Centru ekonomických a tržních analýz a členem NERV.

Více chytrých lidí ze zahraničí

Je jasné, že napjatý český trh práce nevyřeší pouze zapojení dosud málo využívaných pracovních sil, jako jsou lidé na rodičovské nebo senioři. Jejich přispění prostřednictvím zkrácených úvazků se navíc úplně nedaří, jak by mělo. Česko by mělo lákat mnohem více kvalifikovaných lidí ze zahraničí a připravit jim snazší cestu. Toho lze dosáhnout celkem jednoduchým snižováním administrativních překážek, kterým musí tito lidé při příchodu do Česka čelit. Ideální by bylo umožnit jim ucházet se o pracovní vízum s danou kvalifikací s tím, že by o příchozí za stanovených podmínek soutěžili zaměstnavatelé.

Ke zrychlení procesu správného headhuntingu může přispět také zavedení transparentního a jednoduchého systému, v němž budou zájemci o práci v Česku hodnoceni podle požadavků trhu práce. A kvalifikace by v tom měla hrát vysokou roli. S posílením migrace souvisí i nutné zvýšení počtu zahraničních studentů na českých vysokých školách.

Efektivnější samospráva obcí

To, že má Česko celosvětově rekordně vysoký počet obcí, víme. A také víme, že obce se v Česku rušit nebudou. Alespoň ne v situaci, kdy je ve vládě hnutí STAN, které obce zuby nehty hájí. Přesto existuje způsob, jak obrovskou neefektivitu české samosprávy zlepšit. Nejrůznější vsi a městysy by se měly více spojovat do společenství obcí, na něž by přenesly část svých pravomocí. Stát může navázat finanční podporou ve vzdělávání, sociální oblasti a dalších rezortech, která bude motivovat a vynucovat vznik takových společenství. Spojování obcí omezí množství nekvalifikovaných rozhodnutí a zvýší efektivitu výdajů.

Vyšší investice obcí a krajů

Na účtech obcí leží ladem až 400 miliard korun, polovina z toho sice patří Praze, ale i 200 miliard pro zbytek je nesmírné plýtvání zdroji, které by se daly použít třeba na stavbu nových škol a školek, obecních bytů nebo infrastruktury. Na účtech krajů se pak povaluje dalších více než 100 miliard. Stát může podpořit zapojení těchto peněz podmíněním vyššího investování v rozpočtovém určení daní. A naopak obce penalizovat v případě, že investovat nebudou, a přijdou tedy o potenciální zisk. Obce by měly častěji využívat spolufinancování typu municipálních dluhopisů a více spolupracovat se soukromým kapitálem prostřednictvím PPP projektů.

Zkrácení stavebního procesu

Česko je podle Světové banky na 157. příčce ze 190 zemí v délce stavebního řízení. Vede to k absolutní paralýze výstavby a je třeba to změnit. Navíc je to jeden z důvodů, proč české firmy raději investují v zahraničí. Dále by pomohlo zvýšit takzvanou cenu obvyklou, za kterou stát a obce vykupují pozemky, a promítnout do ní potenciál pozemku. Je také možné prodeje takových pozemků osvobodit od daně z příjmů. Výstavbu blokují i různé nesmyslné normy, třeba příliš velké ochranné pásmo lesa, nemožnost stavět vysoké dřevostavby, složité dělení pozemků či parkovací minima a normy na oslunění.

Snazší výzkum a vývoj

Zatímco odpočty firem na vědu a výzkum zažívají v EU velký rozvoj, Česko zaostává. Stát nemůže nést břemeno investic sám, ale musí do výzkumu více zatáhnout firmy. Je třeba snížit administrativu. Další pomocí je vyšší zvýhodnění odpočtů pro malé a střední firmy. Startupům lze zavést daňový bonus, jelikož první roky nemají žádný zisk.