Éra Ústavního soudu, na jehož obsazení měl vliv Zeman, končí. Nový soud rozhodne o důchodech

Ústavní soud

Ústavní soud Zdroj: E15 Michael Tomeš

Ústavní soud
2
Fotogalerie

Pomalu končí takzvaný třetí Ústavní soud, tedy ten, na jehož personální obsazení měl od roku 2013 vliv prezident Miloš Zeman. Zároveň se ten čtvrtý, budoucí, podařilo před Zemanem a kohortou jeho panošů uchránit, a tak je zde volný prostor pro Petra Pavla, který bude soudce spolu se Senátem vybírat. A zdá se, že tuto svou úlohu vzal velmi vážně. Zatímco rozhodovací činnost prvního Ústavního soudu byla lemována restitucemi a u druhého to byly ekonomické reformy, ten čtvrtý čekají v zásadě dvě oblasti.

Nutnost ekonomických reforem, zejména v důchodovém systému, ale i u daní, je neoddiskutovatelná a dříve či později v řadě bodů u Ústavního soudu skončí. Přetahovaná o letošní snížení valorizace penzí je proti tomu jen malá rozcvička. Zároveň bude soud stále více muset reagovat na sílící proudy, které si pro svůj populistický program vybraly otázky svobody slova, sdružování a shromažďování a lidských práv obecně. Čili oblast pro Ústavní soud zcela výsadní. Petr Pavel a jeho tým teď velmi laboratorně váží, kdo bude o těchto věcech rozhodovat.

Při hodnocení poslední dekády je nutné se zastavit u osoby předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, jehož postupné loučení s jeho dřívějším souputníkem Zemanem vnější obraz soudu rámovalo. Rychetský chtěl kvůli věku končit už před pár lety, nakonec své rozhodnutí přehodnotil. Stále více z toho čněla nepřiznaná motivace nenechat Zemana rozhodovat o budoucím předsedovi, a když se Rychetský musel rozloučit se svým plánem přenechat soud Josefu Baxovi, aspoň takticky setrval v čele až do příznivějších časů.

Což jako taktika vyšlo. Co se činnosti samotného soudu týče, za zmínku stojí dva momenty. Ten kladný – Ústavní soud sáhl do volebních zákonů a v roce 2021 už se do sněmovny volilo podle nových pravidel, která měla narovnat pokřivené prostředí přepočtu hlasů. Soud naopak nenašel odvahu zabývat se v době covidové pandemie stížnostmi například na zavření hranic a Rychetského kritika protiústavnosti takového kroku přišla pozdě a mimo procesní pravidla. Petr Pavel si jako nový prezident na agendu výběru ústavních soudců „najal“ právníka Jana Kyselu a ten již koná.

Na nejvyšší, vrchní a na krajské soudy přišly dopisy kancléřky Jany Vohralíkové, která požádala o návrhy kandidátů na ústavní soudce. To je dosud nevídaný experiment, který z kuloárního procesu činí jakési vícestupňové výběrové řízení. I přes vyhrocenou debatu o možné nominaci poslance Marka Bendy existuje obecná shoda, že politici mají v roli ústavních soudců co nabídnout. Pro příklad není třeba chodit daleko, je jím sám Pavel Rychetský.

Zdá se také, že byl oprášen „plán Baxa“. Téměř jistou cestu bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) do čela soudu ústavního zhatil rok 2019, kdy Baxa odmítl Zemanem nabízené kupčení s rozsudky NSS výměnou za jmenování. Další známou osobností, která by měla k Ústavnímu soudu zamířit, je bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Nepotvrzená informace říká, že nabídku údajně odmítla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Pavlův plán se netýká jen letošní obměny ústavních soudců, ale má horizont až někam k roku 2025 a může tak nadlouho ovlivnit směřování konstitučního tribunálu.