Česká republika patřila k prvním zemím, které začaly po ruské invazi vojensky podporovat Ukrajinu, a podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) má stále ještě vojenský materiál, jehož zasláním může napadené zemi pomoci. Řekla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Uvedla také, že pokud by došlo na použití taktických jaderných zbraní Ruskem na území Ukrajiny, české občany by to nijak neohrozilo.
„Pořád ještě jsou v našich skladech věci, které už zaručeně nikdy užití v naší armádě mít nebudou,“ řekla Černochová České televizi. Že má Česko stále co nabídnout, uvedla v návaznosti na nedávné vyjádření prezidenta Petra Pavla německému deníku Süddeutsche Zeitung. Prezident prohlásil, že Česko již pomohlo jak mohlo, ale že už nemá mnoho dalších možností. Připustil ale, že Česko ještě má prostor pro pomoc v protivzdušné obraně, pomoci může i s municí, pro kterou má výrobní kapacity.
Prezident se v řádu dní sejde s Černochovou a náčelníkem generálního štábu Armády Karlem Řehkou, ministryně avizovala, že prezidentovi předloží seznam materiálu, jenž by mohl být poslán jako pomoc Ukrajině. „Budeme pana prezidenta informovat o těch seznamech, které máme my, aby měl přesný přehled o tom, co ještě můžeme hypoteticky na Ukrajinu poslat, pokud o to Ukrajina bude mít zájem,“ sdělila Černochová.
Uvedla též, že vláda v dubnu projedná dohodu mezi Českem a Spojenými státy o obranné spolupráci, takzvanou DCA. V současné době se čeká na závěrečné odsouhlasení dohody americkou stranou. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) však vláda seznámí veřejnost příliš pozdě.
Z 29 aliančních zemí NATO má smlouvu DCA s USA uzavřených 24 států. Nyní o ní jedná také Dánsko, Finsko a Švédsko. Dohoda má dle ministryně řešit například okolnosti případné přítomnosti amerických vojáků v Česku nebo spolupráci amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Ministryně uvedla, že dohoda rozšiřuje možnosti a práva Česka pro případ, kdy by byli američtí vojáci přítomní v Česku, ale nepovede ke zřízení americké vojenské základny v Česku. Možnou přítomnost amerických vojáků budou nadále schvalovat obě komory Parlamentu.
Předseda sněmovního výboru pro obranu Metnar (ANO) kritizoval, že jednání probíhalo v utajeném režimu a nedokázal uvést, jak se ANO ke smlouvě postaví. „Nemůžu dát ujištění, jak to bude probíhat, dokud jsem to nečetl,“ uvedl.
Černochová a Metnar se také shodli na tom, že Ruskem avizované rozmístění taktických jaderných zbraní v sousedním Bělorusku a jejich případné použití na území Ukrajiny by pro české občany neznamenalo ohrožení.
„Pokud by se něco takového stalo, občané České republiky nebudou žádným způsobem ohroženi,“ konstatovala. Metnar dodal, že by NATO mělo nějakým způsobem reagovat na kroky Ruska. Tím by mohlo být například další posílení východního křídla NATO - oznámení o takovém postupu očekává Černochová od červencového summitu NATO ve Vilniusu. Podle ní by k němu však došlo i bez ruského rozhodnutí rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Česko podle ministryně v žádném případě nezvažuje rozmístění jaderných zbraní na svém území.
