Minulý měsíc přišla Evropská komise s návrhem na změny v rámci vnitřního trhu s elektrickou energií. Návrh přišel v reakci na vývoj v posledních dvou letech, kdy krátkodobé výkyvy cen fosilních paliv vyhnaly účty za energie nahoru. Navrhované úpravy mají proto posílit význam dlouhodobých kontraktů s fixovanou cenou.
Stabilnější ceny energií mají pomoci také výstavbě nových jaderných zdrojů, které na nepředvídatelnost trhu doplácely. I vzhledem k volatilní a po většinu času nízké ceně elektřiny se totiž výstavba drahých jaderných zdrojů v Evropě téměř zastavila. Navrhovaná reforma dává šanci na oživení, což by přivítala také Česká republika.
Historicky byla liberalizace trhu výhodná zejména pro spotřebitele, neboť typicky přinesla snížení nákladů. Deregulace ale také znamenala nižší předvídatelnost. Tržní subjekty se zaměřovaly na co nejefektivnější vyrovnávání nabídky s poptávkou v daném okamžiku, orientace na krátkodobý trh však ztěžovala možnost dlouhodobého plánování a odhad návratnosti investic. To dopadlo zejména na zdroje s vysokými náklady na výstavbu, tedy například právě na jádro, kde se cena jednoho bloku počítá řádově ve stovkách miliard korun.
Zajištění ceny dlouhodobými kontrakty, respektive mechanismem garantujícím určitou výkupní cenu elektřiny by investorům poskytlo právě větší jistotu s ohledem na návratnost investice. Jakkoli se zmiňovaná reforma zatím nachází ve fázi návrhu, již nyní nám ukazuje, jak Brusel mění způsob přemýšlení o energetice.
Proč jsou ve světě drahé energie?
Nejen na úrovni politických reprezentací bylo v uplynulých letech patrné, že volný trh je koncept, na nějž se „nesahá“. Také analytici a akademici v západní Evropě až na výjimky ignorovali dění vně Evropské unie, jako by dodávky na unijní trh byly dané a nic je nemohlo ohrozit. To částečně vysvětluje výkřiky o „selhání trhu“, které se objevily potom, co ceny plynu a s ním i elektřiny vystřelily vzhůru.
Překvapení, že existují faktory, na něž je volný trh krátký, bylo zřejmě opravdové. Navrhované změny však nejsou nijak převratné. Evropská komise v podstatě jen navrhuje povinnost do jisté míry používat dlouhodobé kontrakty se zafixovanou cenou a možnost státní podpory jaderné energetiky. Základní fundamenty cenotvorby zůstanou beze změn, komise svým návrhem ale ukazuje názorový posun, když připouští, že v dnešní době není dobré nechat trh v oblasti energetiky úplně bez dozoru.
Pro budování společného trhu bylo vždy typické napětí mezi tržními silami a regulací. Komise se teď přiklání na stranu větší kontroly, když uznává, že liberalizovaný trh sice funguje dobře v krátkodobém horizontu, ale těžko se na něm dělají dlouhodobá a strategická rozhodnutí. Navrhované změny proto cílí na vytvoření předvídatelnějšího prostředí.
Mají členským zemím umožnit rozvíjet energetiku podle dlouhodobého plánu, nikoli pouze reagovat na krátkodobé trendy. Nebude to možná cenově nejefektivnější a na garancích to bude něco stát, ale z hlediska energetické bezpečnosti je to žádoucí posun směrem k větší odolnosti.
Úpravy vnitřního trhu mířící k vyšší stabilitě se tedy, zdá se, dějí. Teď ještě něco udělat s roztříštěností unijní politiky navenek. V geopoliticky napjaté době – s Čínou jako hlavním systémovým vyzývatelem a s agresivní regionální mocností v podobě Ruska za humny – by to bylo více než žádoucí.
Autor je expertem na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity.
