K jednacímu stolu dnes, ve čtvrtek 15. prosince, opět zasedne Evropská centrální banka (ECB). Ta podle našeho odhadu zvýší sazby o padesát bazických bodů po říjnových sedmdesáti pěti. Tempo zpřísňování měnových podmínek skrze úrokové sazby tak sice již zvolňuje, na řadu ale bude muset přijít diskuze o omezování obří bilanční sumy ECB.
Ke zvýšení úrokových sazeb sáhne ECB podle našeho názoru ještě v únoru, kdy by to mělo být také o padesát bazických bodů a v březnu a květnu, a to o dvacet pět bazických bodů. Tím by se depozitní sazba dostala na úroveň tří procent, což by měl podle nás být vrchol současného cyklu. Rizika se nicméně koncentrují ve směru ještě vyšší hladiny.
To, kam až sazby v eurozóně porostou, bude záviset i na tom, jak se ECB vypořádá se snižováním své bilanční sumy. Částečně jí v tomto úsilí pomohou úvěry poskytované bankám prostřednictvím programu TLTRO. Vzhledem k tomu, že podmínky již nebudou tak výhodné, mohly by banky zhruba dva biliony eur splatit.
Zdražování v Česku – Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022:
S přebytečnou likviditou ve výši 4,5 bilionu eur však budou třeba ještě další, razantnější kroky. Předpokládáme, že ECB začne s kvantitativním omezováním ve druhém čtvrtletí příštího roku, a to prostřednictvím korporátních dluhopisů. Nejpozději ve třetím čtvrtletí pak přidá státní dluhopisy z programu PSPP (odhadujeme v objemu 25 miliard eur měsíčně), přičemž v roce 2024 přidá snižování reinvestic dluhopisů z pandemického programu (PEPP) v objemu 40 miliard eur měsíčně. Celkově však předpokládáme, že ECB bude s kvantitativním omezováním postupovat velmi opatrně, což může být zaplaceno vyšší inflací po delší období či vyššími úrokovými sazbami.
V každém případě by očekávané kroky ECB měly být podporou pro společnou evropskou měnu. Její kurz by se na konci příštího roku měl podle naší prognózy dostat na 1,12 dolaru za euro. Pro kurz koruny bude politika ECB naopak brzdou. Očekáváme tak její mírné oslabování.
Autorka je ekonomkou Komerční banky
