Dominik Feri půjde na tři roky do vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. Paradoxně tím udělal pro osvětu tématu sexualizovaného násilí víc, než když v roli politika podpořil hnutí MeToo. Tvář influencera a někdejšího politika TOP 09 přilákala k jeho případu obří pozornost a společnost měla prostřednictvím médií unikátní příležitost pod drobnohledem sledovat, jak se justice dokáže vypořádat se stereotypy o znásilněných, jimiž se Feri bránil.
Kvůli ochraně obětí soudní senát vyslechl poškozené za zavřenými dveřmi a bez přítomnosti veřejnosti i novinářů. Ke spekulování na sociálních sítích a médií tak zbyla z velké části jen Feriho obhajoba, kdy expolitik cynicky manipuloval s fakty a vyzobával si ze spisu pouze citace, které se mu hodily. Nedodával jim však kontext, který by ho stavěl do nepříznivého světla. Opakovaně tvrdil, že ženy lžou nebo že s ním měly sex dobrovolně.
Přitom musel vědět, že je to jen show pro kamery a že soudní senát i státní zástupci vidí ve spisu celou skutečnost v celé šíři. Feri takovou obhajobou upřednostnil ochranu svého virtuálního avatara, kterého roky tvořil na sociálních sítích, před efektivnější obhajobou sama sebe. Výsledkem jsou tři roky vězení, peněžité odškodnění a ještě větší ublížení obětem, než bylo nutné.
Naproti tomu pro oběti bylo výhodné průběh soudu nekomentovat, i když na ně ve svých projevech Feri útočil a dával ostrá vyjádření do médií. Dokonce zveřejnil i jména z případů, které byly odložené, přestože mu to u soudu nemohlo pomoci. Tím celkem srozumitelně ilustroval, že v některých momentech mu nejde jen o obhajobu, ale také o pomstu a snahu ublížit.
Na Feriho taktiku ohýbání faktů a vypichování pro obhajobu poměrně nedůležitých věcí upozornil státní zástupce Aleš Cimbala i předseda soudního senátu Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Využívá postupy, které vedou ke skandalizaci a přesouvání viny na oběti,“ řekl při vynesení rozsudku Vávra.
Bývalý politik využíval pro svou obhajobu snad všechny myslitelné stereotypy, které o znásilněných panují. Dokonalá oběť ale zkrátka neexistuje, jak dlouhé roky upozorňuje odborná veřejnost. Obhajoba i soudní senát se s Feriho taktikou musel vypořádávat, a tím pádem došlo i k velmi důležité osvětě, které sekundovaly neziskové organizace jako Konsent.
Za těch několik let se tak i vnímání veřejnosti zásadně posunulo a už nedochází k tak častému přenášení viny na oběť ve stylu: „Proč k němu šla sama do bytu? Co vlastně čekala?“ Bohužel tuto největší tíhu musely nést celou dobu Feriho oběti. Jejich snaha domoci se spravedlnosti byla velmi draze vykoupena. Neměli bychom na to zapomínat a naopak bychom měli vnímat, co všechno musely vydržet.
