Firmy výrazně zvyšují mzdy, ekonomika zažívá dobré časy. ČNB proto krotí snižování úroků

Bankovní rada ponechala na svém zasedání sazby beze změny. Trh s jiným scénářem vůbec nepočítal. Všech 21 ekonomů, kteří poskytli své odhady agentuře Bloomberg, předpokládali, že úroky zůstanou stabilní na úrovni 3,5 procenta. Stejně tak byli ve své volbě jednomyslní i centrální bankéři.

Jejich rozhodování bylo poměrně jednoduché. Po několika letech slabého výkonu nyní ekonomika konečně prochází zotavením. Ve druhém čtvrtletí rostlo hospodářství tempem 2,6 procenta. Celoroční dynamika HDP letos s nejvyšší pravděpodobností překoná dvě procenta. Pro srovnání – v případě eurozóny se pro rok 2025 očekává ekonomický růst ve výši 1,2 procenta.

Přehřívání pracovního trhu

S vitalitou hospodářství jde ruku v ruce i rychlé zvyšování mezd. Reálné, tedy o inflaci očištěné výdělky rostly ve druhém čtvrtletí meziročním tempem 4,3 procenta. V nominálním vyjádření se mzdy dokonce zvedly o 7,8 procent. To poukazuje na určité přehřívání pracovního trhu. V takovém prostředí roste spotřebitelská důvěra a domácnosti se nebojí utrácet. Právě zaměstnanost má úzký dopad na inflaci v sektoru služeb, která zůstává setrvale zvýšená a ČNB se nedaří ji stlačit dolů. 

Část investorů se obává, že přísná měnová politika národní banky může způsobit další posilování kurzu koruny. Česká měna se aktuálně proti euru obchoduje na nejsilnějších úrovních za poslední dva roky. Kurz okolo 24,30 korun sice poukazuje na důvěru investorů v tuzemskou ekonomiku, zároveň však objektivně není přestřelený a nezpůsobuje vážnější propad exportů.  

Navíc platí, že Evropská centrální banka (ECB) na posledním zasedání naladila překvapivě jestřábí tón. Zatímco analytici sázeli na to, že se frankfurtská instituce vydá do konce roku se sazbami alespoň ještě jednou dolů, šéfka ECB Christine Lagardeová jejich naděje pohřbila. Dezinflační proces je podle ní v eurozóně již u konce. A z toho vyplývá, že se i cyklus snižování úroků zřejmě nadobro zastavil na hranici dvou procent. Otočka ECB znamená, že případné utahování monetární politiky v Praze nezpůsobí neřízený kurzový vzestup koruny. 

ČNB začíná nahlas uvažovat o zvýšení sazeb

Celkově vzato vyhodnotila bankovní rada rizika jako proinflační. Kromě zrychlení cenové dynamiky v sektoru služeb si všímá i situace na nemovitostním trhu nebo rozhazovačné rozpočtové politiky vlády před říjnovými parlamentními volbami. Z mezinárodních faktorů má proinflační vliv rozvolnění dluhové brzdy v Německu, což znamená příklon k rozsáhlejším výdajům v největší evropské ekonomice. 

Z toho vyplývá, že ČNB začíná nahlas uvažovat o možnosti sazby zvyšovat. Dodejme, že ještě před pár měsíci byl takový scénář pro většinu ekonomů zcela nepředstavitelný. Guvernér Aleš Michl i nyní zhodnotil aktuální nastavení měnové politiky jako dostatečně přísné. Nicméně v zářijovém rozhovoru pro agenturu Reuters připustil radní Jiří Kubíček, že by další úprava měnové politiky mohla směřovat právě k vyšším sazbám.

I Michl na konci tiskové konferenci zdůraznil, že je banka otevřená všem možnostem a hypoteticky tak v budoucnu připadá v úvahu i zvedání úroků. Nicméně je diskutabilní, jaká je skutečná ochota radních se do zdražování peněz pustit. Národní banka naposledy zvýšila sazby v červnu 2022 a od té doby je až do konce roku 2023 držela beze změny – navzdory tomu, že i v druhé půlce 2022 a začátkem roku 2023 zůstávala inflace vysoká.

Je tak pravděpodobnější, že ČNB bude preferovat scénář držet sazby delší dobu beze změny a věřit, že cenová dynamika opět zpomalí. Nicméně vzhledem k tomu, že je inflační epizoda relativně nedávná, jsou domácnosti citlivé vůči hrozbě opětovného zrychlení cen. Teoreticky tak může nastat „odkotvení“ inflačních očekávání. S cílem zamezit roztočení inflační spirály, by se centrální bankéři neměli bát ke zvýšení sazeb přistoupit – byť i jen z obezřetnostních důvodů.