Izrael současný konflikt vyhraje, trvalý mír je ale chimérou
Vůdce libanonského teroristického hnutí Hizballáh, Hasan Nasralláh, léta tvrdil, že „Izrael je slabší než pavučina“. Toto poselství opakovaně vetkal do svých projevů. Po něm ho papouškovali také palestinští hrdlořezové pracující pod jménem Hamás. Izrael nebyl slabý jako pavučina, v posledních deseti letech vždy vojensky reagoval na akce takzvané osy odporu, kterou proti židovskému státu vede Írán a jejímiž součástmi jsou právě Hizballáh a Hamás, ale i mnoho dalších milicí v Palestině, Sýrii, Iráku či Jemenu. Jenže ozbrojenci si z toho nic moc nedělali. Izrael se navíc snažily držet na uzdě Spojené státy, nemluvě o propalestinsky smýšlejících členech Evropské unie (Česká republika je jako dlouholetý spojenec Izraelců pozoruhodnou výjimkou).
Chod už tak komplikovaných dějin Blízkého východu ale poznamenal loňský sedmý říjen, kdy palestinští teroristé zaútočili z Gazy na Izrael a při odporných masakrech vraždili děti (těch zabili 36), znásilňovali ženy a upalovali své židovské sousedy. Někteří Palestinci i muslimové po světě to oslavovali. Něco takového nemohlo zůstat bez odplaty. Izraelský tygr byl vypuštěn z klece a postupně požírá své nepřátele. Trajektorie blízkovýchodního konfliktu se změnila.
Ájatolláh, novodobý Hitler
Hasan Nasralláh i téměř všichni vedoucí představitelé jeho hnutí byli spektakulárně zabiti. A slabou pavučinou to nebylo… Stejně dopadlo mnoho vůdců a velitelů Hamásu. Palestinská Gaza se ocitla v ocelovém sevření izraelské armády. Ta postupuje i jižním Libanonem, kde likviduje bojovníky Hizballáhu a předtím tam zničila mnoho jeho zbraní, včetně obávaných raket, kterými je ostřelován severní Izrael. Zabity byly i desítky velitelů íránských revolučních gard. Před izraelskou pomstou se tito lidé nemají prakticky kde schovat.
Hlavním poraženým současného soupeření bude Írán, který zlotřilé protiizraelské skupiny finančně i politicky podporuje. Nic na tom nezmění ani fakt, že novodobý Hitler, převlečený za ájatolláha Alího Chameneího, nedávno ve svém prvním veřejném pátečním kázání po téměř pěti letech hovořil v teheránské mešitě Mosalla o tom, že „Írán neustoupí a Izrael dlouho nevydrží“. Pětaosmdesátiletý Chameneí u svého projevu občas držel v ruce odstřelovací pušku, aby dodal svým slovům patřičnou váhu.
Jenže ájatolláh se mýlí. Izrael vydrží. Na jeho stranu se postavila Amerika, která má v regionu 43 tisíc svých vojáků, mnoho válečných lodí, stovky letadel a tisíce raket.
Změna paradigmatu
Masakr z loňského října, při kterém palestinští teroristé zavraždili v Izraeli 1180 lidí a 251 jich unesli do Gazy, sjednotil alespoň v něčem izraelskou společnost, která je jinak mimořádně polarizovaná. I rok po masakru přetrvává shoda, že tentokrát musí být řádění nepřátel exemplárně potrestáno. Proto v tuto chvíli Izrael nehledá diplomatické východisko, ke kterému je světem tvrdě nucen. Hledá jednoznačné vítězství.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
