Normální člověk se v tom nemá šanci vyznat. Co byste udělali jako první, kdybyste chtěli vidět, jak rostou ceny? Kde najdete nejlepší data o inflaci? Nejčastější odpovědi jsou tři – podívat se na stránky Českého statistického úřadu, České národní banky anebo číslo zkusit najít někde v médiích, kde ho interpretují novináři a ekonomové. Jenže každý pak najde úplně jiné číslo. Dokonce jich najde minimálně šest a nejhorší na tom všem je, že všechna jsou správná.
Schválně si to sami zkuste. Za říjen 2023 najdete na stránkách Českého statistického úřadu hned na hlavní straně číslo 12,1 procenta. Na webu České národní banky ale zase svítí hned na hlavní straně 6,5 procenta. Dvě z nejdůležitějších institucí v zemi a jedna má číslo, které hledáme, skoro dvakrát tak velké jako ta druhá. Věřím, že už tady to většina lidí vzdá a závěrem jim bude buď to, že inflaci neumíme dobře změřit, nebo v horším případě že je za tím vším nějaká konspirace a Česká národní banka snad chce úmyslně číslo snižovat, přestože ho statistický úřad jasně měří mnohem vyšší.
V realitě jsou ale obě čísla správně a jen záleží na tom, jak se na růst cen ptáme. Najdete dokonce celou řadu naprosto odlišných hodnot: 12,1; 9,5; 6,5; 5,8; 1,2 a také 0,0. Všech šest čísel, která můžete najít, je správných. A možná jich zvládnete najít i víc. Z toho už jde hlava kolem.
A ne, není to rozdíl mezi měsíční a roční inflací, všechna tato čísla jsou za rok. Jen záleží na tom, jak se ptáme. A není to jen otázka inflace, stejně byste se mohli ptát na to, jak vám rostou v domácnosti za rok výdaje či příjmy. Těch 12,1 je číslo, které měří změnu za posledních 12 měsíců oproti 12 měsícům ještě o rok dřív. Listopad 2021 až říjen 2022 versus listopad 2022 až říjen 2023. Je to hodnota, kterou preferuje statistický úřad, ale číslo, ve kterém hraje roli i listopad 2021 je v takto rychlé době jen těžko obhajitelné. Ale úřadu to nevyčítejme, prostě jen konzistentně dělá to, co dělal vždycky. Možná by k tomu ale mohla být hvězdička s vysvětlivkou, kterou každý pochopí.
Oněch 6,5 procenta z České národní banky je pak meziroční změna mezi říjnem 2022 a říjnem 2023. To je mezinárodně nejpoužívanější číslo a to hlavní, na které koukají investoři, obchodníci a spekulanti. Jenže v současné době je vysoké hlavně kvůli tomu, že mezi zářím a říjnem o rok dříve vláda začala pomáhat s cenami energií, takže nám neříká příliš o skutečném tempu zdražování. Proto se uvádí i 5,8 procenta, což by bylo bez toho. A 1,2 procenta je potom přepočet na celý rok z meziměsíční míry inflace, která byla 0,1 procenta.
Pokud by ceny rostly jako minulý měsíc po celý rok, inflace by byla jen 1,2 procenta. A aby to nebylo jednoduché, tak naši statistici měří inflaci jinak než Eurostat, který nám přiznává meziroční inflaci 9,5 procenta a meziměsíční 0,0 procenta, takže v přepočtu i na celý rok se růst cen zastavil. Pokud vám ani šest čísel není dost, tak věřte, že někdo dokonce používá i číslo, které Český statistický úřad také zveřejňuje hned vedle ostatních, tedy 15,1. To je totiž poslední známá inflace za celý uběhlý rok, tedy v našem případě za rok 2022. Dokud nedostaneme v lednu číslo za rok 2023, můžeme použít inflaci loňskou. Jen to všechno dokresluje, jak je dnešní doba divoká, protože v normálních letech je všech těchto sedm čísel podobných a je skoro jedno, které použijete. A dokládá to, jak důležité je cílování inflace. Jen bychom se měli zamyslet nad tím, jak zjištěná čísla reportujeme veřejnosti, protože jen motáme lidem hlavu.
