Jakub Seidler: Nízká důvěra v ekonomiku značí brzkou recesi

Nízká důvěra v ekonomiku značí brzkou recesi

Nízká důvěra v ekonomiku značí brzkou recesi Zdroj: Profimedia

Český statistický úřad zveřejnil novou sadu indikátorů důvěry. Zejména v dobách překotného vývoje jsou tyto indikátory ekonomy pečlivě sledovány, jelikož přinášejí informace z ekonomiky výrazně rychleji než běžná makroekonomická čísla. A poslední údaje za říjen příliš optimismu neskýtají. 

Důvěra domácností dále poklesla a dostala se na novou nejslabší úroveň od začátku časové řady v roce 2002, u některých dílčích indikátorů je pak dokonce situace nejhorší od roku 1998. To se týká například indikátoru obav domácností ze zhoršení jejich finanční situace, který oproti září dále poklesl na nové historické minimum. Více domácností také hodnotí svou finanční situaci jako horší než před rokem, citelněji se také zvýšily jejich obavy z růstu nezaměstnanosti. Mimo pandemické vlny je to nejhorší výsledek od konce roku 2012, kdy tuzemská ekonomika čelila recesi.

Z(a)tracená čísla, 12. díl

Video placeholde
• Videohub

Pokud bychom měli najít určitý náznak lepších zpráv, mohla by to být skutečnost, že obavy domácností z inflace v říjnu po zářijovém růstu opět poklesly. Z tohoto vývoje může mít radost zejména ČNB, která to využívá jako jeden ze signálů, zda se rozvolňují v ekonomice inflační očekávání. Za poklesem obav z inflace mohou být například i jasnější obrysy zastropování cen energií. Současná úroveň obav se dostala na hodnoty z poloviny loňského či předloňského léta, což vyznívá relativně příznivě.

Tento optimismus však kazí zprávy z podnikatelského sektoru, kde se statistici ptají firem, jak vidí vývoj svých prodejních cen v příštích třech měsících. Zde se očekávání růstu v říjnu opět zvýšilo ve všech sledovaných segmentech kromě průmyslu, kde však kleslo jen velmi mírně. Úroveň očekávání je sice již pod vrcholem, který nastal na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, nicméně v září tyto indikátory plošně klesly. Říjen však klesající trend nepotvrdil. Obdobný signál přinesla i poslední inflační čísla z výrobního sektoru, kde sice některé ceny již dosáhly svého vrcholu, nicméně pokles byl prozatím relativně mírný a řada výrobců ceny dále zvyšovala, patrně s určitým zpožděním v návaznosti na dřívější růst cen vstupů, zejména cen energie.

Uvedený vývoj naznačuje, že tlak na zvyšování spotřebitelských cen tak patrně ještě není u konce. Ačkoli inflace samotná měřená meziročním růstem cen se již u svého vrcholu víceméně nachází, její pokles v příštím roce může být nakonec pomalejší, než se předpokládalo ještě před několika týdny. To znamená, že i sazby ČNB zůstanou patrně na vyšší úrovni déle. Trh v současnosti předpokládá, že základní sazba ČNB zůstane po celý příští rok nad šestiprocentní hranicí.

Ani z pohledu podnikatelské důvěry říjnové indexy příznivější vyhlídky nepřinášejí. Důvěra mezi firmami poklesla v říjnu pátý měsíc v řadě. Pokles byl tentokrát tažen zejména průmyslem, kde se zhoršilo hodnocení současné poptávky. Jako hlavní bariéru svého dalšího růstu vnímají průmyslové firmy nadále nedostatek materiálů; podíl takových firem se však mírně snížil.

Říjnový indikátor nákupních manažerů v eurozóně se dále zhoršil a naznačuje, že eurozóna je již v recesi. Stále více odhadů pak předpovídá propad ekonomiky eurozóny včetně Německa v příštím roce. A je tak jen otázkou času, kdy i odhady vývoje pro tuzemskou ekonomiku v příštím roce začnou předpovídat recesi.

Autor je hlavní ekonom České bankovní asociace