Jan Bureš: Aleš Michl novým guvernérem ČNB aneb velká holubičí rotace
Obměna bankovní rady se zdá být větším „dobrodružstvím“, než jsme očekávali my i trh. Podle předběžných zpráv z tisku by do čela ČNB měl mířit současný člen bankovní rady Aleš Michl. Pokud se informace potvrdí, dojde pravděpodobně na výraznější obměnu v bankovní radě.
Signalizovalo by to, že současný guvernér Rusnok u prezidenta neuspěl s návrhy kandidátů, kteří by představovali kontinuitu v současné politice ČNB – tedy v souladu s prognózou reagovat na akcelerující inflaci utahováním měnové politiky.
Je proto pravděpodobné, že prezident může dodat novému guvernérovi do bankovní rady i další holubičí hlasy (do začátku příštího roku se má bez Aleše Michla rozhodnout o dalších čtyřech jménech). Pokud se informace potvrdí, je pravděpodobné, že se bankovní rada posune výrazně holubičím směrem.
Co s jestřábí prognózou
Co to však přesně může znamenat, je v tuto chvíli těžké odhadovat. Vyznění poslední prognózy je výrazně jestřábí a i stávající bankovní rada se rozhodla raději jednat podle alternativního scénáře, který nepožaduje další výrazné zvyšování úrokových sazeb a smiřuje se s pomalejším návratem inflace k cíli. Na druhou stranu stávající většina v bankovní radě jasně vidí rizika tohoto alternativního scénáře jako proinflační a v případě potřeby by byla ochotna sáhnout k dalšímu výraznějšímu růstu sazeb.
To je v případě holubičí rotace v bankovní radě málo pravděpodobné. Trhy navíc nebudou mít jasno v tom, zda je v případě výrazné diskontinuity ve fungování bankovní rady nečeká předčasný pokles sazeb – nyní hlavní i alternativní scénář počítá se sazbami výrazně nad pět procent do konce roku 2023.
Není tedy divu, že v důsledku výrazné nejistoty spojené s obměnou bankovní rady česká koruna slábne. V případě dalšího zesílení inflačních tlaků nelze vyloučit, že se nová ČNB může dostat za křivku a být k vyšším sazbám (podobně jako v minulosti NBP nebo NBH) spíše dotlačena ztrátami měnového kurzu.
Navíc koruně po posledním zasedání nepomáhá ani skutečnost, že aktivnější používání devizových rezerv a koruny v boji s inflací je zatím podle slov guvernéra Rusnoka mimo hru. ČNB chce korunu nadále spíše „pasivně“ bránit proti nadměrným ztrátám. To samo o sobě považujeme za správné rozhodnutí – aktivní politika silného kurzu by nemusela být trhům srozumitelná (úrokový kanál se nevyčerpal) a mohla by časem přece jen narážet na omezenost devizových rezerv (ty jsou sice vysoké vzhledem k české ekonomice, ale ne vůči velikosti globálních trhů).
