Jan Stuchlík: Jaderná odpovědnost
Z plánovaných 581 projektů se nakonec nejspíš postaví 123 až 224. Údajně bude záležet na tom, jak příznivé okolnosti budou panovat. O jednu takovou okolnost se právě hraje v Japonsku. Země oznámila, že ještě letos ratifikuje mezinárodní Konvenci o dodatečné kompenzaci za jaderné škody. Podle ní by státy na krytí škod vytvořily z vlastních zdrojů rezervu 465 milionů dolarů.
Zároveň se tím sejme odpovědnost z výrobců reaktorů. Japonci to dělají proto, aby umožnili americkým firmám podílet se na odstraňování havárie ve Fukušimě. Jenže po japonské ratifikaci vstoupí konvence v platnost a Američané a další státy, jejichž firmy vyrábějí reaktory, začnou tlačit zájemce o jaderné elektrárny k ratifikaci této konvence.
První na řadě bude Indie, která chce utratit za elektrárny 175 miliard dolarů, ale případnou škodu za nehodu bude chtít uhradit od dodavatelů zařízení. Washington už o omezení odpovědnosti jedná i s Čínou.
Z Evropské unie konvenci podepsaly jen čtyři země, jednou z nich je i Česko. Ratifikaci však zatím dokončilo jen Rumunsko. V Evropě je ovšem snaha razit úplně opačný trend. Protijaderné země chtějí prosadit, aby odpovědnost za jaderné škody byla neomezená. Slibují si od toho, že tím jadernou éru v Evropě definitivně ukončí.