Máme za sebou první polovinu letošního roku. Z makro pohledu vstupovala globální ekonomika do roku 2023 s velkými obavami. Konec loňského a začátek letošního roku byly totiž v mnoha ekonomikách doprovázeny nejenom výrazným zpomalením hospodářského růstu, ale v některých případech i ekonomickým poklesem. A není divu. Energetický šok z loňského léta si začal vybírat svou daň. Dramatický nárůst inflace znamenal propad reálných příjmů domácností prakticky všude na světě a spolu s utlumenou investiční aktivitou a přetrvávajícími problémy v dodavatelských výrobních řetězcích to představovalo pro globální ekonomický vývoj nebezpečný koktejl.
Dnes můžeme konstatovat, že katastrofické scénáře se nenaplnily. Americká ekonomika roste a klasickou recesi z titulu utažených měnových podmínek předpokládáme až příští rok. Eurozóna zažila opravdu pouze a jedině technickou recesi, když zaznamenala mezičtvrtletní pokles o nejmenších možných 0,1 procenta v loňském závěrečném a letošním prvním kvartálu.
O technické recesi se tentokráte hovoří nejenom proto, že neměla žádný dopad na vzestup nezaměstnanosti či pokles (jádrové) inflace, ale že vlastně eurozóna spadla do recese v podstatě pouze a jenom kvůli Irsku. To během prvního čtvrtletí kleslo proti závěrečným třem měsícům loňského roku o 4,6 procenta po sezonním očištění. Důvodem byl propad exportů zaznamenaných u nadnárodních společností. Ty mají často v Irsku pouze sídlo. Tamní statistický úřad tak pracuje s ukazatelem „modifikovaná domácí poptávka“, kde ekonomické aktivity nadnárodních společností nejsou zahrnuté. A tady byl naopak zaznamenán růst o 2,7 procenta.
Na obou stranách Atlantiku tak s kolegy z Komerční banky s výhledem do konce letošního roku s recesí nepočítáme. Již delší dobu klesající inflace v kombinaci s napjatými trhy práce a vysokou mírou úspor domácností podpoří domácí poptávku, zahraniční bude profitovat z ustoupení problémů v dodavatelských řetězcích. Tady zůstává ale rizikem ekonomický vývoj v Číně, který zatím za očekáváními poměrně výrazně zaostává. To je problém zejména pro Německo, potažmo eurozónu. Pro Německo se tak letos obáváme meziročního poklesu reálného HDP o 0,3 procenta, eurozóna jako celek by si měla polepšit o 0,9 procenta. A pro Spojené státy předpokládáme solidní růst o 1,7 procenta.
