Ztráty z úvěrů zajištěných nemovitostmi mohou být v důsledku klimatických změn enormní. Upozornila na to hongkongská centrální banka, která jako jedna z prvních v Asii uskutečnila klimatický stresový test bankovního sektoru. Podobný test spustila na konci ledna i Evropská centrální banka (ECB). Zmíněné testy posuzují odolnost finančního sektoru vůči dopadům klimatických změn. K tomuto druhu testování sáhla zatím jen hrstka centrálních bank, například nizozemská (2018), francouzská (2021) a britská (2021). V červenci se očekávají první výsledky klimatického stresového testu z dílny ECB.
Testy vycházejí z metodiky uskupení přibližně stovky centrálních bank, které různým způsobem bojují s dopady klimatických změn. V testech se posuzují dva druhy rizik. Prvním je fyzické klimatické riziko, které se váže k aktivům typu nemovitostí a jimi zajištěným úvěrům, zvlášť pokud se nacházejí v ohroženějších lokalitách. Druhým je přechodové klimatické riziko, jež se odvíjí od předpovědí, jak zvládneme přerod na bezemisní ekonomiku. Hlavním zdrojem přechodového rizika jsou odvětví s velkým množstvím emisí CO2 a se silnou regulací, tedy zejména energetika, doprava, zemědělství a nemovitosti.
Test provedený hongkongskou centrální bankou potvrdil závažnost obou rizik. Fyzické klimatické riziko se mimo jiné projevilo až 25krát vyššími jednoročními ztrátami z úvěrů zajištěných nemovitostmi. Ztráty způsobily přírodní živly, které snížily hodnotu nemovitostí. U přechodového klimatického rizika se zase ukázalo, že může přinést zvýšení ročních nákladů na riziko až o 30 bazických bodů. Podobné hodnoty u emisně intenzivních odvětví odhadla i francouzská centrální banka.
Investiční výhledy 2022
Dříve či později vezmou varování centrálních bank vážně i banky komerční. Klimatická rizika potom naplno zohlední ve svém dlouhodobém plánování a rozhodování, v přístupu k různým skupinám klientů, a hlavně v cenách úvěrů a dalších produktů.
Skeptici mohou oponovat, že je pošetilé předpovídat budoucnost za 30 let, když nyní neumíme odhadnout ani růst HDP v dalších čtvrtletích. Tuto námitku nelze šmahem odmítnout, ale jsou k ní i protiargumenty. Například nizozemská centrální banka v roce 2018 predikovala, že v roce 2020 budou stát emisní povolenky 100 dolarů za tunu CO2. Trefila se téměř přesně. Pravdou ale je, že deseti- a víceletý horizont pro plánování je novou výzvou nejen pro finanční sektor, kde dosud stačil horizont tříletý.
Jiné hlasy trvají na tom, že banky i pojišťovny jsou už nyní dobře připraveny pokrýt škody z klimatických rizik. V reakci na krizi z roku 2008 totiž pod tlakem nových regulací zvýšily kapitálové rezervy. S finančním sektorem nezamávala ani pandemie, což nahrává přesvědčení, že rezervy jsou dostatečné.
Banky se díky klimatickým stresovým testům učí, jaká data sbírat a jak zpřesňovat hlášení pro regulátory. Hlavní přínos testu se ale projevil už nyní, neboť se do něj zapojilo 80 procent hongkongského finančního trhu. Povědomí o problému tak narostlo mezi většinou risk i top manažerů. Ambice ECB budou ještě větší. Už na podzim se nechala slyšet, že výsledky klimatického stresového testu promítne do kapitálových požadavků.
Ani český bankovní trh nestojí stranou. Řada velkých bank si stresovým testem prochází právě teď, a to na úrovni své skupiny a mateřské banky, kterou prověřuje ECB. Většina bankovního trhu se tak během léta dozví první odhady dopadu změny klimatu na své podnikání. Kdy můžeme očekávat podobný test v režii ČNB? Asi velmi brzy, do konce příštího roku téměř jistě. Vhodná kalibrace testu bude ale pro ČNB výzvou. Česko je totiž v evropském srovnání zemí závislejší na fosilních palivech, bude tedy rozhodně více ovlivněno přechodovým rizikem. Bez ohledu na případný stresový test bude ČNB muset už během podzimu zohlednit změnu klimatu a ESG faktory, a to v závislosti na rychlosti dokončení odpovídajících pravidel Evropského orgánu pro bankovnictví. Komerčním bankám tak možná ČNB brzy doměří vyšší kapitálové požadavky.
Autor je expert KPMG na bankovnictví a ESG
