Evropské volby se blíží a jsme bombardováni informacemi o vzniku nových stran a slučování těch starých. Naposledy v úterý oznámily TOP 09 a STAN, že dohodly společnou kandidátku. O co se bude hrát?
V první řadě o 21 českých mandátů v Evropském parlamentu. Tyto volby mají dvě zvláštnosti. Neexistují tu jednotlivé krajské kandidátky, ale pouze jedna celostátní, což je výhodné pro strany jednoho populárního muže nebo ženy. A také jde o volby pro fajnšmekry.
Jinak řečeno na rozdíl od voleb do sněmovny není účast kolem 60 procent, ale méně než dvacet. Volit chodí názorově vyhranění lidé. Lidé, jimž jde víc o politiku obecně než o bezprostřední způsob přerozdělování dávek a dotací. Dá se říci, že v hojnějším počtu chodí k urnám eurovoleb voliči pravice a středu. Volební výsledky proto nebývají odrazem názorů a situace v zemi. Zato vedou k ambicím zakládat neurčité strany na jedno použití. Tak tomu je i tentokrát.
Už tradičně je přecpáno v politickém středu: lidovci, kandidátka TOP 09 a STAN, vznik nové strany ohlásil europoslanec Štětina a rovněž europoslanec Telička, který byl zvolen za hnutí ANO. Je zajímavé, že se ani nesnaží oslovit bývalé voliče Babišova hnutí, ale usiluje o ty středové. Do téhož prostoru míří i proevropští Piráti a zčásti ODS.
Levicové voliče, známé spíše zdrženlivým vztahem k EU, nejspíš dominantně osloví Andrej Babiš a okrajově KSČM. ČSSD bude mít velký problém svého zástupce do Štrasburku prosadit. U Babiše je zvláštní, jakou hru se svými podporovateli hraje. Zatímco doma se profiluje jako hlasitý kritik migrační a regulační politiky EU, v europarlamentu sedí jeho hnutí v nejvíce proimigračním a probruselském uskupení liberálů ALDE.
Tlačenicí ve středu a Babišovou dominancí na levici se odkrývá pravé voličské křídlo. Jeho mluvčím je z menší části ODS. Před pěti lety vyslalo do europarlamentu i zástupce Svobodných. Letos zřejmě zůstanou tito voliči doma, leda by překvapivě naházeli protestní hlasy spojené kandidátce Okamura–Soukup, o níž se v zákulisí vážně mluví. Silou tohoto tandemu je, že oslovuje jednak silněji protiimigrační voliče levice, ale pro část voličů pravice může být současně stranou protestu.
Tato koalice opuštěných voličů by mohla duo Okamura–Soukup vytáhnout překvapivě vysoko. Je to samozřejmě jen teorie. Soukupovo i Okamurovo hnutí stojí na osobnostech řekněme psychologicky akcentovaných, což jakékoli předpovědi značně komplikuje.
Autor je komentátor týdeníku Reflex
