Komentář Dušana Šrámka: Energošmejdům zvoní hrana

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto Zdroj: ČTK

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
2
Fotogalerie

V Poslanecké sněmovně se projednává dlouho očekávaná novela energetického zákona, která má řešit problém takzvaných energetických šmejdů. Firmy nabízející elektřinu či zemní plyn pod různými záminkami uzavíraly se zákazníky zjevně nevýhodné smlouvy, ze kterých bylo těžké se vyvázat.

Známý byl případ, kdy firma jako dárek za uzavření smlouvy dala zákazníkovi úspornou žárovku, kterou chtěla zaplatit za vyšší než pořizovací cenou, když chtěl zákazník od smlouvy odstoupit, a podobné pochybné praktiky. Agresivní podomní prodejci se opět soustředili na důchodce s výhodnými nabídkami levné energie podobně, jako to dřív dělali s hrnci, vysavači a podobně. Na problémy vedle spotřebitelů upozorňují i nejrůznější regulační orgány.

Úskalí takových pochybných praktik spočívá v tom, že obchodník se v roli zprostředkovatele zaváže vybrat spotřebiteli nového dodavatele elektřiny nebo plynu samozřejmě s „výhodnější“ cenou, než je ta, kterou aktuálně platí. Účast v aukci pak prezentují jako bezplatnou a nezávaznou. O aukci a jejím průběhu se však spotřebitel vůbec nic nedozví. Zcela logicky pak vzniká podezření, že se žádná aukce ve skutečnosti nekoná a vítězná nabídka je dopředu domluvená. „Nevědomky tak spotřebitel může odsouhlasit účast v aukci, případně může být následně hovor i účelově sestříhán,“ popisuje současnou praxi místopředseda pro ochranu spotřebitele, poslanec Patrik Nacher, který přišel s pozměňovacími návrhy k vládní novele energetického zákona, které se týkají nekalých praktik.

Návrh jednoznačně definuje zprostředkovatelskou činnost v energetice s ohledem na deklarované cíle právní úpravy v oblasti posílení ochrany spotřebitelů a podnikajících fyzických osob před nekalými praktikami neregulovaných zprostředkovatelů. To znamená, že definice zachycuje jak zprostředkování spočívající pouze v obstarání příležitosti smlouvu uzavřít, tak i samotné jednání v zastoupení zákazníka na základě plné moci.

Regulace se zároveň nebude vtahovat na jednorázová a bezúplatná jednání na základě zmocnění, činnost samotného držitele licence při činnosti, jakož i činnost subjektů, které zprostředkování zajišťují pro držitele licence, kteří už dnes regulovaní jsou.  Spotřebiteli také bude poskytnut časový prostor na prostudování smlouvy, již za něj zprostředkovatel uzavřel, aby mohl případně učinit informované rozhodnutí závazek z takové smlouvy včas vypovědět. Zprostředkovatel bude povinen informovat spotřebitele, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a ne jako odběratel, a sdělit mu svou totožnost. Právě záměrné  matení obou pojmů a anonymita je tím, na co energošmejdi spoléhají, a s čím kalkulují. Novela by se měla dopadnout i na již probíhající zprostředkovatelskou činnost či dříve uzavřené zprostředkovatelské smlouvy.

Na jednu stranu by si každý měl nést odpovědnost za své jednání, ale regulace je odůvodnitelná až kriminálními praktikami některých prodejců. Novela zavádí řadu pravidel, která by měla energetickým šmejdům podstatně znepříjemnit život a přispět ke kultivaci trhu, kde by se měli pohybovat jen seriózní zprostředkovatelé, kteří skutečně budou lidem pomáhat najít nejvýhodnější nabídku. Že to může fungovat, ukazuje sektor pojišťovnictví, který byl dříve také džunglí.