Komentář Dušana Šrámka: Vláda se snaží zneužít nouzový stav k dalším úlevám dlužníkům

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Babišův kabinet minulý týden schválil návrh zákona, který by měl zkrátit délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby na tři roky. Tříletý režim oddlužení by mohl platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021.

Již od dubna 2020 se zpřístupnilo pětileté oddlužení všem fyzickým osobám bez ohledu na to, jestli mají dluhy z podnikání. Zkrácené tříleté oddlužení je nyní vyhrazeno pouze vybraným kategoriím zranitelných osob, kterými jsou například starobní důchodci. 

Ministerstvo spravedlnosti se přitom v případě navrhované změny odvolává na příslušnou evropskou směrnici. Jako v mnoha obdobných případech, i zde jde, mírně řečeno, o zavádějící odůvodnění. Podle stanoviska představenstva České advokátní komory povinnou část zmíněné směrnice, věnující se preventivním restrukturalizacím, návrh vůbec neřeší.

Co se týče další obligatorní části směrnice, označované též jako “druhá šance” podnikatelům, podporuje podnikání takzvaných živnostníků a tvorbu pracovních míst. Nepovinná část směrnice naopak nijak závazným způsobem nereguluje oddlužení spotřebitelů. Cílem směrnice tak není jakkoli podstatně zasahovat do oddlužení nepodnikatelů. Přitom velká „oddlužovací“ novela insolvenčního zákona účinná od 1.6.2019 umožnila spotřebitelům v odůvodněných případech již téměř nulové oddlužení. Další úlevy přinesly takzvané Lex Covid justice 1 a právě projednávaná novela insolvenčního zákona Lex Covid justice 2.

Návrh se nelíbí ani České asociaci věřitelů, která jej vnímá jako nespravedlivý a nepřijatelný zásah do práv věřitelů. Jeho přijetí by totiž znamenalo další zásadní zhoršení vymahatelnosti práva a pro dlužníky signál, že se dluhy již vůbec nemusejí splácet, což je může v budoucnu motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy. Pokud vláda trvá na zkrácené době oddlužení, měla by alespoň výrazně zpřísnit jeho podmínky. Například tím, že by úspěšné absolvování oddlužení bylo opět podmíněno splacením minimálně 30 procent dluhu.

Ačkoli novela nemá nic společného s aktuální coronavirovou krizí, snažila se navíc vláda protlačit ji ve stavu legislativní nouze. Na to, že návrh neprošel řádným mezirezortním připomínkovým řízením, a na základě výjimky k němu nebyla zpracována závěrečná zpráva o hodnocení dopadů (RIA), upozornily poslanecké kluby ve společném dopise Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Poslanci ústavně právního výboru námitky vyslyšeli, a účelové projednání ve stavu legislativní nouze zamítli. To pochopitelně neznamená, že vláda návrh vzdá.  Už minulá úprava oddlužení přinesla výrazné změkčení podmínek pro vstup do oddlužení a snížení dosavadní výše splátek.  Aniž by došlo k jakémukoli vyhodnocení přijaté novely, hodlá vláda v neustálém změkčování podmínek pro dlužníky pokračovat i nadále.  Jistota smluvních vztahů mezi věřiteli a dlužníky, víra v právo a v prosazení legitimních očekávání při vymožení  soudně uznaných pohledávek alespoň v akceptovatelné výši tak dostává opětovně na frak.