Komentář Grigorije Mesežnikova: Slovenské přicházení a odcházení

Robert Fico

Robert Fico Zdroj: Profimedia

„Buď klidný, já nikam neodcházím,“ řekl Robert Fico Andreji Kiskovi, když mu loni v březnu po masových protestech kvůli vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové odevzdával svou abdikaci. Uplynul rok. Fico skutečně neodešel.

Jeho pokus dostat se do čela ústavního soudu ale ztroskotal. Kandidát Smeru Maroš Šefčovič zase utrpěl porážku v prezidentských volbách. A nejhorší zprávou pro Fica je, že nikam neodchází ani jeho největší politický soupeř Kiska. Ten v prezidentské volbě podpořil vítězku Čaputovou a pár dní po volbě oznámil, že založí politickou stranu.

Navzdory soustředěné diskreditační kampani, kterou Smer proti Kiskovi delší dobu vede, je důvěryhodnost prezidenta pořád poměrně vysoká. Kiska je nejdůvěryhodnějším politikem v zemi, věří mu 57 procent občanů. Tento politický kapitál chce dosluhující prezident zužitkovat jako lídr nové strany. Ačkoli zatím neprozradil ani název, v průzkumu agentury AKO už nové straně vyslovilo podporu devět procent respondentů a dalších 30 procent by o ní uvažovalo.

Silný impulz pro zvýšenou dynamiku na politické scéně přišel právě po vítězství Zuzany Čaputové. Koalice mimoparlamentních stran Progresivní Slovensko a Spolu – občanská demokracie zaujala v žebříčku volebních preferencí se 14,5 procenta druhé místo za Smerem, který měl 19,7 procenta. Přitom ještě před pár měsíci tyto mimoparlamentní subjekty měl každý kolem tří čtyř procent.

Kiskův vstup do stranické politiky je nepříjemným signálem především pro Fica. Ten se musí smířit s faktem, že se svým rivalem, proti němuž dosud bojoval hlavně zákulisními tahy, bude muset svést zápas v otevřené aréně.

Po založení nové strany se ovšem méně komfortně mohou cítit i její potenciální spojenci. Jelikož jde vesměs o subjekty s podporou podobných voličů, mohou lídři Progresivního Slovenska, Svobody a Solidarity, hnutí OĽaNO, strany Most-Híd a zřejmě i KDH právem považovat Kiskovu stranu za silného konkurenta.

Středopravý elektorát není bezedný. Je možné, že dojde k přeskupování volební podpory mezi zmíněnými stranami. Může nastat i situace, že bude potřeba tvořit předvolební koalice. Tak slovenští demokraté v roce 1998 porazili HZDS, když vznikem Slovenské demokratické koalice zabránili propadnutí hlasů pro menší strany a vytvořili podmínky pro vznik většinové protimečiarovské vládní koalice.

Podobného scénáře se Fico bojí nejvíc. To by totiž mohl Andrej Kiska předsedovi Smeru poradit, aby zvážil odchod z politiky, a vzkázat mu, že on sám nikam neodchází, a v politice naopak zůstane dlouho,