Náklady na uzavření německých jaderných reaktorů ponesou proti původním předpokladům také daňoví poplatníci. Přelomové rozhodnutí německého nejvyššího soudu zkraje prosince otevírá možnost pro provozovatele jaderných elektráren na kompenzace od německé vlády za její unáhlená rozhodnutí.
V roce 2010 rozhodla vláda CDU o prodloužení provozu jaderných reaktorů do roku 2036. Původně měli energetici ukončit jejich provoz do roku 2021, v souladu s politikou přechodu na zelenou energii. V roce 2011 však kancléřka bezprostředně poté, co její strana prohrála zemské volby ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko proti Zeleným a po nehodě ve fukušimské elektrárně, rozhodla o zpětvzetí předchozího rozhodnutí a provozovatelům bylo nařízeno uzavřít jednotlivé elektrárny nejpozději do roku 2022.
Investice, které společnosti do té doby učinily pro zachování chodu svých zařízení, se tak ukázaly jako zbytečné a přesně to bylo předmětem sporu, ve kterém soud připustil selhání státu. Žaloba byla vedena konsorciem společností Vattenfall, E.ON a RWE. Celková suma odškodnění by se podle zdrojů Bloombergu mohla pohybovat až na úrovni 20 miliard eur, přičemž švédskému Vattenfallu by mělo připadnout až 4,7 miliardy, pro německé utility E.ON a RWE pak osm, respektive šest miliard eur. Státem vlastněný podnik Energie Baden-Württemberg AG se z pochopitelných důvodů k žalobě nepřipojil.
Teoreticky může státem poskytnutá kompenzace pokrýt náklady na již schválený zákon o uložení jaderného odpadu. Mezi všechny čtyři provozovatele se rozdělí povinnost zaplatit celkem 23,55 miliard eur do veřejně spravovaného fondu, který by měl následně pokrýt náklady na úklid a skladování jaderného odpadu po skončení provozu německých reaktorů v roce 2022.
Autor je analytikem Patria Finance
