Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním projevu vyjádřil obavy z cenzury internetu v Česku. Debaty na toto téma ostatně na různých úrovních a v různých variantách hýbaly v loňském roce odbornými kruhy.
Internet se dostává do zcela nové pozice stejně jako celý technologický sektor. Dnes už jde o dominantní složky ekonomiky, komunikace a také bezpečnosti státu. To s sebou logicky přináší a bude přinášet sílící státní tlak na kontrolu a regulaci. Je vysoce pravděpodobné, že v různých zemích začnou vznikat „lokální internety“ s vlastními pravidly. To už se ostatně nějakou dobu děje. A nemusí jít jen o striktní kontrolu v zemích, jako je Rusko a Čína. Například EU už nyní požaduje, aby se data neskladovala mimo její území.
Jsme na začátku změn. Z kybernetické ochrany se stává zcela kritické téma pro všechny. Poskytovatelé internetu, bojovníci za jeho svobodu a otevřenost i další podobné organizace se nyní budou muset naučit lobbovat tak, jako to už tradičně umějí zkušenější branže – farmacie či mobilní operátoři. Bez správného tlaku a vysvětlování dohromady ničeho nedosáhnou. Stačí se podívat, kolik českých poslanců ve sněmovně chodí na debaty kolem ICT a skutečně se snaží problematice rozumět. Přibližně tři.
I proto jsme v loňském roce mohli sledovat, jak bez nějakých větších obstrukcí prošel nový hazardní zákon z pera ministerstva financí, který cenzuru internetu skutečně umožňuje. Je zvláštní, že Miloš Zeman hovoří o svém strachu o svobodu sítě, ale tento zákon bez řečí podepsal a na výzvy odborníků nijak nezareagoval. Jedinými, kdo se ještě snaží bojovat, jsou někteří senátoři. Poskytovatelé internetu mezitím ani nevědí, jak vlastně mají hazardní weby blokovat. Prostě proto, že to nevědí ani na ministerstvu financí. Prezident naopak kvůli tlaku na dosazení nového šéfa Národního bezpečnostního úřadu donutil Babišův úřad k reorganizaci jeho postupně budované a schopné kyberbezpečnostní části.
Chystá se i další chuťovka. Projde-li novela zákona o Vojenském zpravodajství, bude možné instalovat „internetové odposlechy“, a to bez rozhodnutí soudu. Novelu s odbornou veřejností nikdo nekonzultoval, není jasné, co všechno budou moci tyto odposlechy dělat, jak by měly zasáhnout do sítí providerů a podobně. Stát odposlechy elektronických komunikací používá i dnes. Provozovatelům datacenter a dalším dotčeným aktérům hradí náklady, které jsou s tím spojené. V letech 2013 až 2015 to stálo dohromady přes půl miliardy korun a částky každoročně narůstají. V těchto dosavadních případech však vždy byl nutný souhlas soudu.
Obecně lze říci, že velká elektronická moc se hromadí v rukách Andreje Babiše. Skrze EET může pozorovat finanční transakce, s použitím hazardního zákona má sílu blokovat weby a nový zákon o Vojenském zpravodajství (patří pod ministerstvo obrany) mu umožní instalovat serverové sondy na odposlech komunikací, aniž by se musel někoho ptát.
Autor je odborníkem na ICT
