Ministr dopravy Dan Ťok si připsal zřejmě nejvýznamnější úspěch své politické kariéry, když vyhlásil vítěze mýtného tendru. To se za deset let nepovedlo žádnému z jeho předchůdců.
Přes počáteční rozpaky a jedno podivné podepisování smluvního dodatku, který prodloužil smlouvu s Kapschem o další roky, se ministrovi podařilo vymanit stát z úplné závislosti na jedné firmě, vypsat tendr, otevřít obálky s nabídkami i neprodleně vyhlásit vítěze. To není samozřejmost.
Ťokovo jednání navíc nepostrádá taktiku. Maximálně zúžil prostor pro zákulisní i mediální tlaky, když nevyužil možnost s uchazeči jednat. Jednoduše vzal nejlevnější nabídku a konal. Nejnižší cenu nabídla firma CzechToll (spolu se Sky- Toll) ze skupiny PPF Petra Kellnera.
Je ale dobré říci, že v tuto chvíli jde především o osobní vítězství ministra Ťoka. Zatím nevyhrává ani stát, ani Kellner (tomu ostatně nabízená cena žádné závratné zisky ani neslibuje). Všechny trumfy drží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který už od loňska na popud Kapsche celý mýtný tendr zkoumá. Předběžným opatřením zakázal podepsat smlouvu s vítězem, a když bude chtít, může tendr zrušit. Zraky jsou proto upřeny na předsedu úřadu Petra Rafaje.
A další vývoj může být dost zábavný. Pokud ÚOHS tendr zruší, ocitne se ministerstvo v prekérní situaci. Nového vítěze, který by zajistil fungování mýta od ledna 2020, už vybrat nestihne. A jiné možnosti jsou jen špatné. Nabízí se další prodloužení smlouvy Kapschi, lze ale s úspěchem pochybovat, že by se na dopravě ještě našel takový smělec, který by připojil svůj podpis.
Nebo může stát odkoupit od Kapsche lidi a začít si zajišťovat výběr mýta sám. Jenže ministerstvo by těžko vysvětlovalo, za co vlastně utrácí, když už nyní je mýtný systém jeho. A pak, Česko není Rakousko a ŘSD není ASFINAG. Jinými slovy český stát by si nejspíš výběr mýta sám zajistit nedokázal. Náročné je už jen vybrat subdodavatele, jako jsou banky nebo telekomunikační firmy, a udržet mezi nimi disciplínu. I proto je stále potřeba firma, která se o mýto postará.
Poslední možností je nevybírat mýto vůbec, což by byl velký průšvih. A je tu ještě jedna velká neznámá: postoj premiéra Andreje Babiše. Zatímco s obřím utrácením za nesmyslné slevy ve vlacích se chlubí na Twitteru, k mýtnému a možným miliardovým úsporám mlčí. Vůbec není jasné, do jaké míry mu Ťokovo počínání vyhovuje.
A tak nezbývá než zopakovat: zatím jde o Ťokovo čistě osobní vítězství. I kdyby byl zítra z ministerstva vyhnán a tendr byl zrušen, může říkat, že až díky němu se ukázalo, jak levně může mýto fungovat. A dodá, že snahu měl, ale ostatní mu házeli klacky pod nohy. Stát i Kellner zvítězí až v okamžiku, kdy nový systém začne fungovat a ukáže se, že nabízenou cenu lze dodržet.
Autor je redaktorem serveru Zdopravy.cz
