Summit nejvyšších představitelů EU, kde se má debatovat o povolebním vedení unijních institucí, sice začíná až dnes, ale horečná jednání jsou už v plném běhu. Jedné z hlavních rolí se ujal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cítí příležitost – evropští lidovci a socialisté ztratili v europarlamentu většinu a neobejdou se bez třetího do party.
Na jejich úkor posílili liberálové a zelení napříč Evropou. Teď se čeká, že potřebnou posilou bude liberální frakce ALDE, která skončila na třetí příčce. Klidně by to ale mohli být zelení. Macron by ALDE, frakci, jejímž členem je i ANO, rád ovládl a přetvořil, možná dokonce přejmenoval. Se svou stranou sice eurovolby ve Francii prohrál, ale zase ne o tolik, aby mu to sebralo sebevědomí. Marine Le Penová s protiunijním Národním sdružením ho porazila o necelý procentní bod.
To v Macronovi zřejmě živí naději, že se mu v Evropském parlamentu podaří vytvořit silné centristické uskupení. Jednoduché to nebude. Proevropské síly jsou rozdrobené. Odhadovat Macronovy šance je předčasné, spojence už hledá i mezi zeměmi V4. Důležitý pro něj bude postoj Česka, potažmo hnutí ANO, ale i Maďarska.
V konečném důsledku se bude hrát především o víceletý finanční rámec EU na období 2021 až 2027. Podle zatímního návrhu Evropské komise to dělá 1135 miliard eur, zhruba 29 bilionů korun.
Návrh finančního plánu mění priority EU. Přidává peníze na inovace a výzkum, bezpečnost a migraci. Ubírá tradičním politikám, jako je třeba politika soudržnosti nebo ta společná zemědělská. K zemědělcům by mělo jít asi o pět procent méně peněz, politika soudržnosti má zhubnout asi o sedm procent. To jsou přitom fondy, z nichž čerpá Česko i další země ze střední a východní části unie. Minulý parlament se snížením úrovně financování dlouhodobých politik EU nesouhlasil, ale dobojováno není.
Volební úspěch zelených znamená, že se nejspíš vyhrotí boj proti klimatickým změnám. Což se nehodí do krámu šéfovi ANO Andreji Babišovi. Ten před takovými snahami varoval bezprostředně po oznámení výsledků eurovoleb. Trvá na tom, že by si Česko jako stát mělo samo určovat, na co prostředky EU využije. Obrazně řečeno, raději by je nalil do betonu než do klimatického klání. Partneři z V4 mu v tom patrně budou zdatně sekundovat. Boj o finanční rámec bude do značné míry přetahováním o zelenou linii v unijních ekonomických tématech. To bude mít vliv i na soupeření o klíčové posty včetně volby nového předsedy Evropské komise.
