Vysokoškolská obec možná bude mít letos delší prázdniny. Díky vládním politikům, kteří ji dlouhodobě krmí sliby namísto toho, aby uspokojivým způsobem naplnili rozpočty vysokých škol. Není divu, že rektoři po letech nadějí, že zaberou racionální argumenty, dospěli k jemné výhrůžce. Pokud ministerstvo financí nezvýší rozpočtovou kapitolu školství tak, aby vysoké školy dostaly víc peněz, možná se odloží začátek nového semestru.
Výhrůžka je to vzhledem k rozdílu mezi sliby a skutečností opravdu jemná. Vláda letos v dubnu schválila opakované zvýšení rozpočtu školství, který počítal s nárůstem peněz pro vysoké školy o víc než čtyři a půl miliardy korun. Aktuální návrh ministerstva financí ovšem počítá s růstem zhruba o sto milionů.
Peníze na vysoké školy v současném návrhu prostě chybějí. Rektoři přitom už dlouho upozorňují, že kvůli podfinancování klesá konkurenceschopnost škol. Nynější šéf státní pokladny jim zatím vzkázal, že v rezervách mají peněz dost a měli by je přestat lít do betonu, tedy stavět nové budovy. Moc nadějný start do diskuze o podobě školského rozpočtu, která by měla začít dnes, to tedy není. Tak se podívejme na některá fakta.
Univerzita Karlova se v mezinárodním žebříčku vysokých škol během posledních pěti let stále propadá. Jak plyne z hodnocení britské společnosti Quacquarelli Symonds, v roce 2014 byla na 233. pozici, letos obsadila 314. příčku řebříčku. Hodnostáři univerzity považují – vzhledem ke stagnaci financování českých vysokých škol – i tuto pozici za úspěch.
Aby taky ne, podle autorů žebříčku Univerzita Karlova ještě pořád patří mezi zhruba jedno procento elitních vysokých škol. Hodnotí se reputace mezi učiteli a vědci z jiných univerzit, renomé mezi zaměstnavateli, citovanost autorů, průměrný počet studentů na jednoho vyučujícího a počet cizinců.
Univerzita Karlova má z českých vysokých škol nejlepší akademickou pověst a zastoupení zahraničních studentů. Do první pětistovky z více než čtyř tisíc posuzovaných škol z celého světa se ještě vešlo České vysoké učení technické. O něco níže se umístily další univerzity – Masarykova v Brně a Palackého v Olomouci.
I tak je to skoro malý zázrak, například vzhledem k tomu, jak finančně odměňujeme vysokoškolské kantory. Jistě, platy, které by mimo jiné měly vyjadřovat prestiž toho kterého povolání, jsou ve školství obecně mizerné. Výmluvně to dokládá jiné srovnání, totiž letošní žebříček OECD. Podle něj patří Česku poslední místo z deseti zemí, v nichž učitele platí nejhůře.
Pro názornost, co to znamená pro vysoké školy – třeba na humanitních fakultách berou asistenti a docenti méně než prodavačky v některých obchodních řetězcích. Nejspíš by opravdu bylo dobře, aby vysoké školy na podzim stávkovaly. Snad by politikům natvrdo došlo, že každá země potřebuje elity. Ty ji táhnou dopředu, armáda polovzdělaných lidí může maximálně zajistit údržbu.
