Komentář Jany Havligerové: Termín boje o Hrad? Už je načase

Milan Štech

Milan Štech Zdroj: Dan Materna / Mafra / Profimedia

Prezident Miloš Zeman
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš, bývalý šéf Akademie věd
Šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek se představil jako prezidentský kandidát strany Realisté na tiskové konferenci 21. srpna v Praze
4
Fotogalerie

Předseda Senátu Milan Štěch by měl už tento týden vyhlásit termín prezidentských voleb. Bude to o šest týdnů dřív než před pěti lety, přesto je ale potřeba říct, že už je načase. Přesto, že kvalifikační limit 50 tisíc podpisů zatím překonali jen tři uchazeči o úřad a že podmínky kandidatury splňuje ještě občanský demokrat a senátor Jaroslav Kubera. To není zvlášť široké startovní pole, ale volební kampaň – nikoliv de iure, nýbrž fakticky – už stejně jede naplno.

Rekordmanem je hudebník Michal Horáček. Ten už stihl absolvovat svých virtuálních prvních sto dnů ve funkci, zatímco republiku pilně objíždí bezmála devět měsíců. Do regionů vyrážel a povídal si s občany i expředseda Akademie věd Jiří Drahoš. Jistě, sbírali podpisy stejně jako ostatní.

Je to, anebo není kampaň? Stejná hypotetická otázka visí nad výjezdy Miloše Zemana do krajů. Úřad pro kontrolu politických stran začne na kampaň dohlížet až poté, co Štěch datum plebiscitu oznámí. Takže do toho. V úvahu pro první kolo beztak přicházejí v podstatě jen dva termíny: 12. a 13. ledna, nebo o týden později.

Podle mediálních výstupů některých adeptů to ovšem vypadá, jako kdyby prezidentská kampaň vstupovala do horké fáze. Atmosféru, ve snaze získat klienty, se snaží zahustit i sázkové kanceláře, situaci dramatizují také výzkumné agentury.

Podle posledního průzkumu společnosti Median by například Miloš Zeman ve druhém kole volby prohrál s Jiřím Drahošem v poměru 46,5 ku 53,5 procenta hlasů. Jako největší favorit současný prezident nevychází ani sázkařům. Je to ale všechno jenom hra.

Uchazeči vzhlížející k vytoužené metě mají před sebou ještě pěknou štreku. Jaké mají šance absolvovat ji úspěšně, se stejně ukáže až po říjnových parlamentních volbách. Teprve ty nejspíš otevřou cestu dalším možným aspirantům na prezidentství. Platí to třeba o Kuberovi, který získal dostatečnou podporu u senátorů, ale účast v prezidentské volbě dosud zvažuje. Pokud ODS dosáhne ve sněmovních volbách na slušný výsledek, mohla by ho jako svého kandidáta na hradní post představit.

Na to, že by ho mohla adoptovat i některá z relevantních politických stran, možná spoléhá i zbrojařský lobbista Jiří Hynek. Jistě, je oficiálním kandidátem Realistů a hodlá sbírat potřebné podpisy občanů, ale zároveň zkusí přesvědčit poslance a senátory, aby ho navrhli oni. Takovou podporu by jistě bez problémů získal i případný kandidát hnutí ANO. Podat přihlášky a doložit získané podpisy jsou kandidáti povinni nejpozději 66 dnů před termínem konání prvního kola.

Ale to jsme ještě pořád u formalit. Na rozhodování voličů, komu dají hlas, určitě bude mít podstatný vliv politická situace po sněmovních volbách. Respektive fakt, jak se v případě, že sněmovní plebiscit výrazně vyhraje ANO a jeho vůdce bude požadovat premiérskou funkci, zachová současná hlava státu. Což tedy platí pro případ, že Zeman v boji o prezidentský úřad vytrvá.