Předseda ODS Petr Fiala napsal v posledních dnech na sociální sítě několik různých statusů o tom, jak moc se jeho strana rozchází s hnutím ANO a jak s ním nemůže jednat o vládě. Ve včerejším textu pro web Forum24 dokonce rozverně přirovnal babišovce k ženě lehkých mravů, s níž není radno si cokoli začínat.
Z kategorických postojů šéfa ODS je mezi řádky patrná docela silná úleva. Ta pramení z toho, že do vládních jednání s hnutím ANO nakonec spadl někdo jiný než právě ODS, na niž si Babiš od voleb myslel jako na vládního partnera. Babiš si nakonec pro jednání vybral ochotnější ČSSD.
Nejde ale jenom o Fialu. Podobnou úlevu musejí cítit i lídři dalších demokratických stran, především lidovců a Starostů. ČSSD z nich alespoň na čas sňala tíhu dilematu, zda si zachovat všechnu hrdost a pasivně přihlížet, jak republiku přebírá koalice ANO, SPD a komunistů, anebo se tomu pokusit zabránit za cenu porušení předvolebních slibů, že s Babišem nikdy, nikde, ani náhodou.
Vstoupit do vládních jednání s Babišem je děsivě riskantní podnik. Jeho způsob vládnutí v demisi, momentálně vrcholící neomaleným tažením proti nepohodlnému šéfovi GIBS Michalu Murínovi, musí každému, v kom dřímá alespoň kousek demokrata, způsobovat osypky. Přesto Babiš z různých důvodů stojí o důvěru parlamentu a nechce ji opřít jen o extremistické síly. To znamená, že hlasy demokratů, v tomto případě sociálních, pro něj nutně mají nějakou cenu. První nabídky už padají. Sociální demokraté si své hlasy cení na pět ministerstev, babišovci nabízejí čtyři, z toho jeden silový rezort.
Naprosto klíčové ale bude rozložení jednotlivých rezortů. Pokud by socialisté dostali „silovou“ obranu a k tomu navíc třeba ministerstvo zahraničí, mohli by to za normálních okolností vydávat za důstojnou účast ve vládě. Okolnosti ale nejsou normální a všeobjímající střet zájmů, v němž se nachází premiér v demisi, si žádá snahu o zachování funkčnosti alespoň těch základních mechanismů právního státu. ČSSD se nutně potřebuje dostat k vnitru či spravedlnosti, nejlépe pak k obojímu.
Jedině tak lze uchovat naději, že Babišovy útoky na bezpečnostní složky motivované hlavně jeho snahou zamést pod koberec Čapí hnízdo budou alespoň pod elementární kontrolou. Hezké by bylo i ministerstvo financí, přes nějž si Babiš vyřizuje účty s nepohodlnými firmami a institucemi, ale správa státní pokladny je pro ANO tak silný fetiš, že babišovci zřejmě nebudou ochotni se jí vzdát.
Kontrola počínání babišovců je ve vznikající vládě skutečně důležitější než konkrétní programové otázky. Pokud pozice ČSSD ve vládě tuto kontrolu neumožní, bylo by tragickým omylem do koalice vstupovat. Ve středu začíná další kolo jednání. Ochota ČSSD přinést svou kůži na trh je v zásadě sympatická. Je to ale hodně vysoká hra a nezbývá než držet nejstarší české politické straně palce a přát si, aby tu kůži neprodala lacino.
