Co bude s těmi americkými akciemi? Dostal jsem tu otázku v poslední době tolikrát, že jsem se nad ní musel zamyslet, ač nejsem žádný akciový expert. Následuje můj pohled, přiznávám, že hodně makroekonomický a subjektivní.
Makroekonomické nebe bylo ještě nedávno zcela jasné. Dnes už je na něm několik mraků, prozatím izolovaných. Nejčernějším je průmysl, oběť mixu obchodní války USA s Čínou a nejistot působených brexitem a přicházející zelenou regulací.
Ale vidět lze i další mráčky – ochabování investiční aktivity, menší ochotu k nákupům zboží s delší dobou upotřebení, zpomalující aktivitu v sektoru služeb. Trh práce, dosud hlavní pilíř amerického růstu, vypadá slabší než v minulých letech. Objevila se masová propouštění v průmyslu. HP propustí sedm až devět tisíc zaměstnanců, John Deere 150 lidí, Daimler Trucks 900 lidí a tak dál. Zpomalila tvorba nových pracovních míst. Samotný fakt, že expanze je již nejdelší od války, také přidává na síle obavám, že recese či alespoň globální zpomalení jsou na spadnutí. Což ostatně zdůrazňuje v novém výhledu i MMF.
Rizika tu byla vždy, to ano. Ale dnes se k nim přidávají i unikátní charaktery politiků v klíčových ekonomikách: Donald Trump v USA a Boris Johnson v Británii jsou tak nepředvídatelní, že na ně rozhodně nelze spoléhat jako na stabilizátory situace v těžkých časech. Navíc mají oba bezprecedentní talent jakoukoliv špatnou situaci ještě velmi kreativně zhoršit. To, že americký deficit je už dnes na pěti procentech HDP, nijak neposiluje naději, že další recese půjde jakž takž bezbolestně.
Další aspekt: valuace jsou, zejména v USA, z historického pohledu velmi vysoko. Cyklicky očištěný poměr P/E je na úrovních, kde byl v historii skutečně jen párkrát (třeba v letech 1929 nebo 2000), a nikdy to pak nedopadlo moc dobře. Ne, nemám důvod si myslet, že se na nás valí nová Velká recese nebo krach typu dot-com bubliny, ale...
Ale vlastně proč ne? Investoři pomalu začínají odkládat růžové brýle. Kolaps IPO pronajímatele kanceláří WeWork byl možná tím, co otevřelo oči i lidem, kteří měli tendenci vidět technologickou firmu i za obchodem s bižuterií. Vzhledem k valuacím skutečných technologických firem jako Facebook, Apple či Microsoft a těch „technologických“ jako Uber, Lyft nebo Snapchat to ale podle mého názoru není konec. To, co je zaneseno ve valuacích těchto firem, je podle mě neudržitelné a srážka s realitou bude bolestivá.
Co by mohlo trhem definitivně otřást? Nevím. Možná kolaps Softbank Vision Fund, který je po okraj plný investic s absolutně nereálnou valuací – nechcete třeba aplikaci na venčení psů za 650 milionů dolarů?
Všechny tyhle úvahy mě vedou k tomu, že po desetileté party plné levného alkoholu přichází probuzení a nezbytná kocovina. Jenže vrchní barman je stále vitální a ani po prohýřené noci nechce přestat nalévat. Fed při prvních náznacích zakolísání okamžitě roztáčí pípu likvidity. Nechá v situaci neakceschopné (deficitní) fiskální politiky bez větší odezvy třeba 20procentní propad trhů? Těžko. Měnověpolitický vítr bude dále foukat americkému akciovému trhu do plachet.
Co tedy s těmi akciemi? Raději se Americe vyhnout? Celkově je nutné zmínit, že americké akciové trhy jsou jak v letošním roce, tak za posledních 10 let trhem s jednoznačně nejlepším zhodnocením. Důsledkem americké rally je fakt, že americké akcie jsou podle našich výpočtů americké silně předražené. Podle našeho kompozitivního valuačního indikátoru minimálně o 25 procent. Zároveň se jedná o jednoznačně nejdražší akciový trh na světě, kde podle našeho názoru ceny akcií výrazně předběhly fundamenty společností. Na americké akcie máme proto negativní názor, v našich investičních portfoliích je máme vůči benchmarkům silně podvážené a očekáváme, že v následujícím období bude jejich výkonnost silně podprůměrná. Drobným investorům bychom proto doporučovali se tomuto trhu spíše vyhnout a hledat atraktivnější příležitosti jinde, třeba na rozvíjejících se trzích.
Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq
