Komentář Petra Koubského: Seznam aneb Neřídím, co neznám

Michal Feix

Michal Feix Zdroj: ČTK

Pavel Zima
Seznam
3
Fotogalerie

Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil… takhle daleko to zase v Seznamu nedotáhli. Prostě jen slíbili, že vyřadí ze svého reklamního systému takzvané dezinformační weby, a o dva dny později to odvolali.

Role zmatkujícího krále, kterou v Pyšné princezně skvěle sehrál Stanislav Neumann, tentokrát připadla výkonnému řediteli Seznamu Michalu Feixovi – ten řekl, že představenstvu firmy o změně neřekl, a kdyby byl býval řekl, včas by mu to zatrhli. Zní to málo pravděpodobně, spíše se dá hádat, že si celé vedení firmy svůj smělý krok rozmyslelo pět minut po dvanácté a pak se prostě muselo něco napsat do tiskové zprávy.

To však není důležité, hoši na Radlické (děvčata v představenstvu nejsou) si to jistě mezi sebou vyřeší. Zajímavější je otázka, který z těch dvou kroků byl vlastně chybný. Odříznout problémové weby od přísunu peněz přes Sklik? Nebo je tam nechat?

Seznam nemá žádný seznam, nevyjmenoval konkrétní „dezinformační“ weby, použil však formulaci, že jde o takové, jejichž obsah je „v rozporu s fakty, smyšlený, dezinformační či klamavý“, což ale není všechno. Zákaz měly dostat také weby nerespektující zásady novinářské etiky, weby se smyšlenými autory, weby, které vydávají názory a komentáře za zpravodajství.

Koho se to týká? To zpravidla ukáže nejlíp sama potrefená husa, což se také stalo. Za své první rozhodnutí se dočkal Seznam předvídatelné kritiky z obskurnější části české politické scény; za druhé pak sklidil potlesk týchž lidí. Je dobře známo, co má liberální veřejnost na mysli, když je řeč o zdrojích dezinformací: Aeronet, Sputnik CZ, Protiproud, Parlamentní listy… Jejich příznivci to správně rozpoznali.

Seznam má samozřejmě plné právo neobchodovat s těmi, se kterými obchodovat nechce – obchodní podmínky si může nastavit dle vlastní úvahy. Slovo cenzura, které několikrát padlo, je naprosto nemístné. Seznam nemá moc někomu zakázat publikovat.

Popravdě řečeno, vyřazení z Skliku by bylo spíš řekněme hygienickým gestem. Příjmy z inzerce si lze opatřit i jinak a skutečně dezinformační weby na inzerci ani nejsou závislé.

Přesto tu je háček. A je tak velký, že bych doporučoval zatleskat spíše za to druhé rozhodnutí než za první. I s nepříjemným vědomím, kdo všechno tleská také. Jde o to, že Seznam by nevyhnutelně musel určovat, koho vyřadit a koho ne. Kdo informuje pravdivě a kdo ne. Musel by dokonce posuzovat, kdo „respektuje zásady novinářské etiky“ – tak si to do podmínek sám napsal.

Stal by se arbitrem české mediální scény. A dělal by to špatně, protože plnit takovou úlohu dobře je nemožné. Byl by pod stálou palbou, sobě by uškodil a ničemu by nepomohl. Bylo lákavé se do toho pustit, ale bylo moudré z toho vycouvat.

Řídit stát jako firmu vede k potížím, to už víme. Stejně tak ovšem není dobrý nápad provozovat firmu jako stát.

Autor je analytikem IT