Počty potvrzených případů sice trochu kolísají, pořád jsou to ale čísla vysoká. Takže se dá pochopit, že vláda upravuje restrikce. I tak by se to asi dalo dělat s větší předvídatelností a menší hektičností, ale na to si občan-divák už u této vlády holt zvykl. Přesto je způsob oznámení dalšího balíčku restrikcí v mnohém zarážející.
Avizovaná tisková konference posunutá o řadu hodin. Ale budiž, třeba to bylo opravdu složité jednání a navíc ani toto nebylo poprvé. Možná by spíš překvapil opak. Ale chybějící premiér země? V okamžiku, kdy se vyhlašují tak důležité věci jako je zákaz vycházení, byť „jen“ noční? Plus další ne až tak podružné restrikce?
Navíc to vše z úst ministra zdravotnictví, který se jen před pár dní profanoval porušením restrikcí. A nyní žádá národ o odpovědnost při vyhlašování jejich další dávky…
Kapitolou samou za sebe je pak zmatek kolem (ne)otevírání prvního stupně základních škol. Na tiskové konferenci se dozvíme, že se to ještě zváží. Zanedlouho ministr vnitra a šéf krizového štábu na Twitteru jen tak mezi řečí prohodí, že „školy budou ještě několik týdnů zavřené“. A brzy ráno ministr školství (!) veřejně žádá svého vládního kolegu – ministra zdravotnictví – ať rozhodnutí o (ne)návratu oznámí do úterního večera. Za jiných okolností by to bylo zábavné…
Pak tu je samotná nová porce restrikcí. Noční zákaz vycházení vyvolal oprávněné pochyby, jaký to má smysl, když stejně pozdně večerní život na ulicích de facto ustal. A pak detaily, jako povolená vzdálenost venčení psů od domova (500 metrů), povolený počet lidí v květinářství (dva) či nový terč omezení, tržiště. Jistě to nesouvisí se vsuvkou v nedělním facebookovém poselství Andreje Babiše, který se pohoršoval nad fotkou lidí na trzích na pražské Náplavce…
No a neposlední řadě je to další omezení pro maloobchody. Jednak příkaz zatahovat rolety už v osm večer, především ale nedělní povinnost zavřít úplně. Nejspíš to má vést k určitému snížení rizikových kontaktů. Kratší otevírací doba, méně příležitostí k přenosu. Ve výsledku to ale paradoxně může nahnat víc lidí do obchodů – například v sobotu, aby se předzásobili.
Není třeba všechno zpochybňovat či kritizovat. Zvlášť nařízení práce z domova, kde to je možné, dává smysl. Právě pracoviště jsou jedním z míst častých přenosů koronaviru. Byť řada firem už home-office zavedla i bez toho…
Přese všechny pochyby o smysluplnosti nových restrikcí by nicméně šlo mít pochopení. Podobná nařízení – jako třeba noční zákaz vycházení – platí kvůli epidemii i leckde v zahraničí. Některé omezující detaily se pak dají vidět jako upřímná snaha nerušit provoz úplně a nezasahovat do životů lidí ještě víc.
V kombinaci s věrohodností prezentace a zmatečných prohlášení - jako u škol - se ale není třeba divit tomu, že lidi to nemůžou přijímat s pochopením.
