Výbuchy geopolitického rizika obvykle nenastanou znenadání. Typicky jsou důsledkem přetrvávající nestability či dlouhodobých „studených“ konfliktů, které vyeskalují do horké fáze. Z pohledu trhů lze konstatovat, že geostrategické nehody mají v poslední době spíše omezený vliv. Rusko-ukrajinská válka dokázala burzám diktovat směr pouze několik týdnů. Současná roztržka mezi Íránem a Izraelem prozatím masivní výprodeje nespustila. Měly by tak vyhrocené mezinárodní vztahy investory trápit?
Válečné konflikty či podobné peripetie se dostávají do epicentra zájmu globálních správců peněz pouze v momentech, kdy ovlivňují západní ekonomiky. To znamená, že by se musely odehrát v některém z vyspělých či velkých států, případně mají vliv na některou z klíčových obchodovatelných komodit. Právě vliv na energetické suroviny je důvodem, proč situace kolem Ukrajiny či Íránu portfolio manažery znervózňuje.
Burziáni promítli konflikt do cen ropy s předstihem
Trhy reagovaly na dění kolem Íránu vlažně – ceny ropy mírně oslabují. Tento vývoj ovšem není obtížné dekódovat. Konfrontace je v této fázi spíše limitovaná. Rozsáhlejší a devastující konflikt na Blízkém východě v tuto chvíli není hlavním scénářem. Prémie za geopolitické riziko se navíc do cen ropy postupně zakomponovala již několik týdnů před samotným vypuknutím roztržky. Volně přeloženo burziáni do kurzu černého zlata již v předstihu promítli, že se nějaká forma střetu odehraje.
Nelze opomíjet ani skutečnost, že státy OPEC mohou navýšit těžbu (za předpokladu, že se situace příliš nevyhrotí) nebo že Spojené státy mohou rozvolnit strategické rezervy a případný kurzový vzestup ropy zkrotit. V neposlední řadě do situace promlouvají i strukturální faktory. Intenzita využívání ropy je dnes citelně nižší než v sedmdesátých letech. Absorbovat šoky pomáhá i těžba z břidlic v USA. Spojené státy se v roce 2019, po mnoha dekádách, kdy musely energii dovážet, staly čistým vývozcem ropy. To činí tamní ekonomiku, a tím pádem i aktiva více imunní vůči stresu na Blízkém východě. V podstatě tak platí, že existence břidličných těžařů znamená přirozenou pojistku proti neřízenému vzestupu cen ropy.
Podobně geopoliticky senzitivní aktivum, zlato, zažilo takřka identický trend. Napětí v regionu se do cen žlutého kovu již v předstihu propisovalo, bezprostředně po vypuknutí roztržky Izraele s Íránem však nastala spíše stagnace. Kromě Íránu tlačily v poslední době kurz vzácného kovu nahoru i jiné okolnosti, například obavy z inflace, které se opět ocitají na radaru investorů. Nesmíme opomenout důležitý geoekonomický faktor v podobě nákupů centrálních bank z rozvíjejících se trhů, které se chtějí vymanit ze závislosti na dolaru. Tyto nákupy poskytují cenám zlata kontinuální podporu.
Rozhovor s novým francouzským velvyslancem o Putinovi i jádru
Geopolitika však přináší efekty druhého řádu, které mohou být v dnešní době obzvláště explozivní. Dražší energetické komodity komplikují protiinflační tažení hlavních centrálních bank. Tento problém přichází v delikátním momentě, jelikož vidíme, že zejména americká inflace v posledních měsících zrychluje. Zvýšené ceny ropy přiživují obavy z vzedmutí druhé inflační vlny a doprovodných monetárně politických konsekvencí.
Správci peněz již nyní podstatně přistřihli sázky na intenzitu poklesu sazeb v USA. Aktuálně očekávají, že se do konce roku vydá Fed s úroky dolů jednou až dvakrát, zatímco v lednu věřili v šestinásobné snížení. Musíme navíc vzít v potaz, že akciové valuace jsou stále velmi našponované. V jejich pozadí se skrývá předpoklad o rapidním tempu růstu korporátních zisků, mimo jiné i díky vzestupu umělé inteligence (AI). Nadcházející výsledková sezona nebude triviální – laťka pro pozitivní překvapení je nastavena extrémně vysoko.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
