Korunovali jsme prezidenta. Teď je nejlepší čas na omezení jeho pravomocí

Prezident Petr Pavel na obhlídce Lumbeho vily (10.3.2023)

Prezident Petr Pavel na obhlídce Lumbeho vily (10.3.2023) Zdroj: reprofoto Facebook Petr Pavel

Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou.
Petr Pavel
Prezident Petr Pavel na obhlídce Lumbeho vily (10.3.2023)
Prezident Petr Pavel na obhlídce Lumbeho vily (10.3.2023)
Prezident Petr Pavel na obhlídce Lumbeho vily (10.3.2023)
8
Fotogalerie

Inaugurace prezidenta, nebo korunovace krále? Při sledování oficiálního uvedení Petra Pavla do funkce čtvrtého českého prezidenta republiky mohl nejeden divák podlehnout dojmu, že se do Česka vrátila monarchie. Slavnostní akt slibu ve Vladislavském sále, místě tradičních korunovačních hostin králů, obřadní uvedení do kaple svatého Václava, modlitba vrcholných představitelů církve, položení květin u lebky nejdůležitějšího národního světce, převzetí jeho starobylého meče…

Nic z toho nezní jako „civilnější událost“, o níž v souvislosti se svou inaugurací v rozhovoru pro E15 hovořil Petr Pavel. Dříve také rád zdůrazňoval, že by dál chtěl žít ve svém domě v Černoučku jako jakási lidová hlava státu. Po zvolení si však z bezpečnostních důvodů začal hledat nové bydliště v hradním areálu. Češi zřejmě tak trochu stále chtějí svého monarchu a Petr Pavel se tomu stejně jako jeho předchůdci nijak zvlášť nebrání.

Neomezená moc nad ČNB

Přes to všechno je právě teď vhodný čas na omezení pravomocí prezidenta, který ještě díky přímé volbě vyrostl v českém ústavním systému v autonomní centrum moci a záleží jen na povaze dotyčného, zda využije všechny možnosti, které mu Ústava nabízí. A není jich málo.

Český prezident má především téměř neomezenou moc nad Českou národní bankou. Omezuje ho jen ústava a zákon o centrální bance. Oba předpisy si ale hlava státu může snadno vykládat po svém. Ačkoli se přímou volbou prezidenta posílila legitimita členů bankovní rady, kteří ji už neodvozují od dále odvozené legitimity nepřímo voleného prezidenta, výlučná pravomoc prezidenta při jmenování radních nevábně zavání prerogativou monarchy.

Neexistuje jediný důvod, aby prezident při tomto způsobu ustavování do funkce neměl partnera, podobně jako ho má při jmenování ústavních soudců. Zatímco soudní moc je v tomto případě omezená nejen mocí výkonnou, ale i zákonodárnou, bankovní moc závisí pouze na uvážení jednoho člověka. Pokud by Senát měl možnost verifikovat prezidentovy personální návrhy na členy bankovní rady, systém brzd a protivah nezbytný pro dělbu moci by byl jednoznačně posílen a s ním i legitimita celé centrální banky.

Loni jsme také mohli pozorovat, že v horizontu několika měsíců došlo prakticky ke kompletní obměně bankovní rady. Bohužel se nikdy nepovedlo nastavit, že by bankovní rada fungovala podobně jako Senát na základě takzvaných překrývajících se mandátů, kde se vždy jednou za dva roky mění třetina komory. V současném systému tak měl Miloš Zeman během svého druhého mandátu možnost bankovní radu zcela přizpůsobit svým představám a na Petra Pavla zbývá jmenování pouze jednoho místa v radě, pokud tedy po dohodě s premiérem někoho neodvolá.

Problémem zůstává i délka mandátu člena bankovní rady. Možnost vykonávat dva mandáty za sebou není v Evropě obvyklá a v rámci větší nezávislosti by radní měl vykonávat pouze jeden mandát, třebaže delší než nyní. Výhled opakovaného jmenování může vést k tomu, že se člen bankovní rady bude snažit vyjít vstříc prezidentovi.

Nedosažitelný impeachment

Další kritizovanou oblastí je jmenování premiéra. Neexistuje příliš dobrých důvodů k tomu, aby prezident disponoval dvěma pokusy na jmenování premiéra. V praxi to má jediný důsledek: první pokus může být jen „na zkoušku“ a pro předem vybraného politika, jako se to stalo po volbách v roce 2017, kdy Miloš Zeman mohl dát Andreji Babišovi dvě šance, ačkoli si to většina politické scény nepřála. Pokud by byl prezident omezen jen jedním pokusem, jmenování by si musel hodně dobře rozmyslet a odpadlo by tak zbytečné protahování celého procesu.

Podívejte se na rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem

Video placeholde
Rozhovor se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem • Videohub

Bylo by také vhodné usnadnit případný impeachment, tedy odvolání prezidenta z funkce parlamentem. Za současné situace je hlava státu prakticky neodvolatelná, jelikož se na ústavní žalobě například z důvodu „hrubého porušení ústavy“ musí usnést třípětinová většina přítomných senátorů a třípětinová většina všech poslanců. Vláda se tedy musí domluvit s opozicí, aby se věc vůbec dostala k Ústavnímu soudu. Podezření z hrubého porušení ústavy jsme přitom v posledních deseti letech zažili několik, ale prezidenta to nijak neohrozilo.