V polovině února vydá ČSÚ údaje o lednové inflaci, což bude číslo, které výrazně ovlivní rychlost snižování sazeb či vývoj kurzu koruny přinejmenším v první polovině letošního roku. V tomto ohledu naznačovala většina ekonomických ukazatelů z konce minulého roku, že by lednové zvyšování cen mohlo být někde mezi třemi až čtyřmi procenty. Od té doby ale přišlo několik informací jdoucích protiinflačním směrem.
Zaprvé to byla nečekaně nízká inflace za prosinec. Ta vyšla několik desetin pod očekáváním, když dosáhla jen 6,9 procenta. Data tak signalizovala vyšší útlum inflačních tlaků v závěru loňského roku, než se původně čekalo. V tomto ohledu je navíc potřeba si uvědomit, že „skutečná“ inflace byla (kdybychom odečetli vliv úsporného tarifu) jen mírně přes čtyři procenta.
Druhou zajímavou informací je předběžné měsíční jednorázové šetření cen některých potravin (data ČSÚ). Oproti cenám potravin z CPI indexu má tato statistika jinou metodologii, a proto se obě statistiky nemusejí přesně shodovat. Každopádně je to užitečná informace a lednová čísla byla značně překvapivá tím, že u několika položek potravin došlo k relativně výraznému poklesu jejich ceny.
A zatřetí ani vývoj v eurozóně nenaznačuje pokračování období silné inflace. Naopak například data z Německa jsou značně protiinflační, jen mezi vývojem HDP a dopady do inflace je několikaměsíční zpoždění – proto tento vývoj v německých datech inflace uvidíme pravděpodobně až za několik měsíců.
Celkově stále přesně nevíme, jak se v lednu vyvíjely ceny energií a potravin, a také neznáme rozsah přecenění produktů některých firem či obchodníků. Stále se totiž nedá vyloučit, že část firem či podnikatelů plošně zvýší ceny; je samozřejmě otázkou, zda by šlo v době silně utlumené poptávky o úspěšný obchodní model. Ekonomika je každopádně značně utlumená, poptávka působí protiinflačně a výše zmíněné faktory zvyšují pravděpodobnost, že by lednové číslo mohlo začínat dvojkou.
Autor je analytik České spořitelny
