Martin Gürtler: ČNB bude držet úrokové sazby déle beze změny

Aleš Michl, guvernér ČNB

Aleš Michl, guvernér ČNB Zdroj: ČTK / Hájek Ondřej

Centrální banka dnes pravděpodobně ponechá úrokové sazby opět beze změny. Nová bankovní rada v čele s guvernérem Alešem Michlem dává nadále jasně najevo, ať už prostřednictvím posledních dvou rozhodnutí, či vyjádření jejích představitelů, že současná úroveň úrokových sazeb je podle ní již dostatečná ke zkrocení inflace.

Častými argumenty jsou snižující se úvěrová aktivita, nižší růst peněžní zásoby či slábnoucí ekonomika. Tuzemský HDP po­dle úterních předběžných statistik ve třetím čtvrtletí klesl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Ve vyčkávacím módu bankovní radu zřejmě utvrzuje i pomalejší nárůst inflace ve třetím čtvrtletí. Ta se zvýšila z průměrných 15,8 procenta ve druhém čtvrtletí na meziročních 17,6 procenta ve čtvrtletí třetím; ČNB však čekala nárůst na 19,5 procenta.

Výrazně vyšší však na druhou stranu oproti poslední prognóze ČNB byla dynamika průmyslových cen v eurozóně, která představuje riziko pokračujících silných tlaků na vyšší tuzemskou inflaci ze strany dovozních cen. Rizikem pro setrvání inflace na vysokých úrovních po delší dobu jsou i odkotvená inflační očekávání. Ta pokračují v růstovém trendu. Podle posledního šetření ČNB za září očekávají nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 10,3 procenta a v horizontu tří let na úrovni 7,5 procenta.

Z(a)tracená čísla – Koruna:

Video placeholde
• Videohub

Dalším významným proinflačním rizikem, které často zmiňují i centrální bankéři z holubičí většiny bankovní rady ČNB, je mzdový vývoj. Ten předčil očekávání centrální banky již ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy nominální průměrná mzda vzrostla meziročně o 4,4 procenta, zatímco ČNB čekala růst pouze o 2,7 procenta. Pro celý letošní rok pak ČNB předpovídá růst mezd o 4,5 procenta a v příštím roce o 6,2 procenta. To je výrazně méně, než odhadujeme my v Komerční bance, když pro letošní rok čekáme růst průměrné mzdy o sedm procent a pro ten příští jeho zrychlení na 12,2 procenta.

Repo sazba podle naší prognózy zůstane na současných sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Politicky neutrální hladiny tří procent by ale měla dosáhnout až v závěru roku 2024. Rizika této prognózy však hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb, ať už ve smyslu potřeby jejich dalšího nárůstu, či setrvání na vyšších úrovních po delší dobu. Mimo výše zmíněného tímto směrem působí nadále uvolněná fiskální politika české vlády a pokračující svižné zvyšování úrokových sazeb v zahraničí. Rychle se zužující úrokový diferenciál bude vytvářet tlak na slabší korunu, což by uvolňovalo měnové podmínky a zesilovalo dováženou inflaci.

Oproti srpnové prognóze ČNB čekáme úrokové sazby na celém prognostickém horizontu vyšší. I tak podle nás dojde k dosažení dvouprocentního inflačního cíle až na přelomu let 2024 a 2025.