Minulý týden vybuchla ve Spojených státech obrazně řečeno atomovka v kulturní válce mezi konzervativci a liberály. Z nejvyššího soudu, tradičně uzavřené instituce, unikl návrh rozhodnutí, kterým soud zvrátí platný rozsudek v případu Roe v. Wade. Ten zakázal před padesáti lety jednotlivým státům přijímat zákony omezující právo žen na umělé ukončení těhotenství.
Potraty jsou v Americe extrémně polarizující téma mezi republikány a demokraty. Řada států s republikánskou většinou v místních kongresech a s republikánským guvernérem už má připravené nebo schválené zákony, které vejdou v účinnost v momentě, kdy nejvyšší soud rozhodne. Amerika se tak vrátí do stavu, kdy o právu ženy na potrat rozhodne to, ve kterém státě žije.
Korporace jako terč republikánů
Otřes, který nastane, zasáhne pochopitelně i firemní sféru, a to nejen protože víc než polovina zaměstnanců jsou ženy, kterým bude v některých státech upřeno právo na potrat. Americkým korporacím se nikdy moc nechtělo míchat se do kulturních válek, protože to většinou není moc dobré pro byznys. Příklady se množí – na Floridě koncem dubna tamní guvernér Ron DeSantis zrušil řadu daňových výhod společnosti Disney, která patří k největším místním zaměstnavatelům a provozuje známý zábavní park. Jde o trest za to, že Disney vystupoval ostře proti novému floridskému zákonu, který zakazuje ve školách mluvit s dětmi o sexuální orientaci a genderové identitě, což společnost zaměstnávající řadu lidí hlásících se k LGBT orientaci vnímá jako diskriminační.
V Texasu republikánští zákonodárci navrhují zakázat bankám upisovat dluhopisy, pokud budou platit svým zaměstnankyním cestovní a lékařské výlohy spojené s interrupcí – což oznámily velké banky Citigroup, Goldman Sachs nebo JP Morgan. Není tak divu, že se mnoha korporátním šéfům do nějakých dramatických vyjádření moc nechce. Velcí zaměstnavatelé nízkopříjmových zaměstnanců, jako je třeba obří obchodní řetězec Walmart, navíc sídlí v republikány řízených státech a obava, že z nich bude chtít politická reprezentace udělat terč, je pochopitelná.
Amazon i Tesla zaplatí cestu na zákrok
Přesto se ale řada společností vyjádřila – Amazon, Tesla nebo Yelp oznámily, že budou proplácet cestovné, pokud pro zaměstnankyně nebude potrat dostupný ve státě, kde pracují. Totéž prohlásila už společnost Levi’s (největší výrobce džín) a letecká společnost Virgin. V USA, kde není povinné všeobecné zdravotní pojištění, záleží na každé firmě, co bude součástí pojistného plánu, který nabízí svým zaměstnancům. A je pravděpodobné, že finanční zajištění případné interrupce včetně cesty se do těchto plánů dostane, což budou bezpochyby některé státy chtít omezovat zákonem.
Kdo je zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos?
Vliv na byznys bude mít i americká korporátní tradice financovat politiky obou stran i přesto, že jejich praktické kroky mohou být v naprostém rozporu s deklarovanými postoji firmy. Takto třeba Citi i Amazon přispívají na kampaň republikánských kongresmanů, kteří hlasují pro přísné protipotratové zákony či zákony omezující práva LGBT osob. Tyto příspěvky budou bezpochyby pod drobnohledem ESG fondů, které patří mezi největší investory do veřejně obchodovaných firem.
Z tématu potratů, které americkou společnost rozděluje skoro nejvíce, bude bolehlav zvláště pro technologické společnosti. Dá se předpokládat, že mnohé konzervativní státy budou kriminalizovat nejen potraty, ale i jejich inzerování, nabízení a pomáhání ženám, které na potrat chtějí odcestovat do státu, kde je povolen. Firmy jako Google nebo Facebook tak zřejmě budou čelit žádostem policie některých států o poskytnutí informací o uživatelích, kteří používají platformu k inzerci „potratové turistiky“ nebo k pořádání sbírek pro ženy, které nemají dost peněz na cestu. Jak se k těmto žádostem postaví, je velká otázka.
Data z aplikací může chtít policie
Zároveň bude ještě více záležet na tom, jak se různé aplikace starají o soukromí svých uživatelů, protože v Americe, kde neplatí podobný zákon jako evropské nařízení o ochraně údajů GDPR, je naprosto běžné, že firmy se sebranými daty o chování uživatelů masivně obchodují – a takto získané osobní údaje je často možné poměrně snadno deanonymizovat a zjistit, kde daný uživatel kdy byl. Aplikace pro sledování menstruačního cyklu využívají v USA miliony Američanek. Firmy vyvíjející a provozující takové aplikace se dostávají k velmi intimním datům, jež některé z nich dosud sdílely bez větších skrupulí s reklamními platformami. A teď se o ně budou možná zajímat (s povolením soudu) i bezpečnostní složky.
Můžeme si tak být jisti, že probíhající kulturní a hodnotová válka v americké společnosti se ještě prohloubí a rozšíří a byznys bude další velkou frontou, na které se povede.
