Na důchody bude a budou vyšší než dnes

Snižování náhradového poměru důchodu není dobrou zprávou.

Snižování náhradového poměru důchodu není dobrou zprávou. Zdroj: Foto scom

Když občas říkáme, že na důchody nebude, snad nikdo z nás tím nemyslí, že tu za čas budou tři miliony důchodců, kterým nebude vypláceno plnění z jejich sociálního pojištění, tedy důchod. Průběžný důchodový systém má tu výhodu, že na důchody bude vždycky, tedy dokud v zemi zůstane alespoň jeden poslední soukromník.

Jen tím říkáme, že nám důchody nezajistí tak důstojné stáří, na jaké jsme byli zvyklí. A ani to není tak jednoduché. Představte si dvě různé země. V jedné zemi berou lidé v práci v průměru 40 tisíc a důchodci 20 tisíc. V druhé zemi jsou průměrné mzdy a platy 60 tisíc a důchody 25 tisíc. V které z těchto zemí byste chtěli být důchodcem? Ve které se bude lépe žít?

V první zemi dnes žijeme. Mít 20 tisíc na důchod, když jsme v práci brali 40 tisíc, je ostrý pád, protože spadneme na 50 procent původního příjmu. Těmto 50 procentům říkáme náhradový poměr. Ten je dnes při současných veřejných financích a demografickém vývoji neudržitelný. „Na důchody nebude“ je zkratkou, která říká, že náhradový poměr bude v budoucnosti menší.

To ale vůbec nic neříká o tom, jak velké budou důchody v budoucnosti. Jaká bude budoucnost, nevíme, ale pokud se podíváme na hospodářský růst a odečteme inflaci, reálně budeme bohatší, to znamená, že si budeme za mzdu či důchod moci dovolit koupit více. Kolik to bude, nikdo neví, ale pro jednoduchost si představme, že budeme v budoucnosti tou druhou zemí, kde je průměrná mzda 60 tisíc a důchody 25 tisíc. Zatímco mzdy vyrostly o 50 procent, důchody jen o 25 procent. Důchody nebudou menší. Kdo tím straší, tak lže. Jen náhradový poměr už není krásných 50 procent, ale 42 procent.

A co země, kde jsou mzdy 100 tisíc a důchody 30 tisíc? Pro obě skupiny stále lepší, jen je náhradový poměr 30 procent. A co mzdy 140 tisíc a důchody 35 tisíc? Náhradový poměr je už jen 25 procent, ale pořád se máme všichni lépe. Tak nějak klidně může vypadat naše budoucnost, samozřejmě v reálné kupní síle. Naše děti budou mít vyšší důchody než my. Na důchody bude.

Potud je vše pozitivní. Snižování náhradového poměru ale dobrou zprávou není. Ze dne na den lidé odchodem do důchodu výrazně příjmově zchudnou. To může vyvolávat obrovské pnutí ve společnosti. V budoucnosti budeme mít obří skupinu společnosti s výrazně nižšími příjmy než jiná, ostře věkově ohraničená skupina. Bohužel musíme počítat, že tím vznikne podhoubí pro rozdělenou společnost a že ta obratem vyvolá všemožný populismus politiků, kteří se toho pokusí využít ku vlastnímu prospěchu.

To není dobrý výhled pro budoucnost, a i proto se musíme snažit, abychom tomu všemi prostředky předešli. Idealisté se mohou snažit edukací veřejnosti. Pokud budeme všichni vědět, že v budoucnosti bude náhradový poměr menší, měli bychom s tím být smíření a žádné pnutí ve společnosti by to vyvolat nemuselo. Opravdu tomu ale věříme? Není to příliš naivní představa, když se podíváme kolem sebe?

Méně idealistické, ale stále velmi naivní je snažit se dnešním pracujícím a jejich dětem vysvětlit, že se náhradový poměr dá vykompenzovat pravidelným šetřením a investováním. Pokud si k budoucím 25 tisícům naspoříme dodatečných 15 tisíc, zachovali bychom si individuálně současný náhradový poměr. Investování nám dokonce může pomoci tento náš osobní náhradový poměr zvýšit. Bohužel ne každý si může investovat dovolit. Jiné cesty nejsou. Buď se s tím smíříme, nebo se dle toho zkusíme zařídit. Spousta z nás to ale nedokáže či dokázat ani nemůže. I pro ty ale platí, že na důchody bude. A budou vyšší.

Autor je ekonom Metropolitní univerzity a člen NERV