AI tady, AI tam, všude kam se podívám. Jestli si připadáte, že se před AI neboli „umělou inteligencí“ nemáte kam schovat, vězte, že bude hůř. Nebo taky líp. Záleží jen, jaký typ člověka jste: jestli vidíte sklenici poloprázdnou, nebo poloplnou. A jestli se nebojíte experimentovat a učit se.
Nejčerstvější novinkou na tomto poli je oznámení společnosti Microsoft (MS) z noci na středu – firma zakomponuje inteligenci ChatGPT do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge. Masivní miliardové investice Microsoftu do startupu OpenAI, zdá se, nesou první píárově použitelné ovoce.
Vedle toho, že si s ChatGPT chce každý pokecat a každý o tom pokecu poté mluví, se blýská na lepší časy i Bingu, jednomu z nejhloupějších vyhledávačů, který poslední roky svými ne zcela přesnými výstupy bavil leda tak potměšilce na Redditu. O vyhlíženém růstu podílu uživatelů prohlížeče Edge na trhu nemluvě. Věc ocenili i sázkaři, pardon, investoři na burze, když akcie MS mezidenně vyskočily o necelých pět procent, právě v reakci na tiskovku šéfa firmy Satyi Nadelly.
Díváte-li se na vlivy nové inteligence penězuchtivým okem investora, určitě vás zaujme firma Baidu. Ta před pár dny představila Ernieho, vlastní verzi „robotu na pokec“ v čínštině. Podle čerstvých ohlasů veřejnosti jsou jeho výstupy srovnatelné s těmi od ChatGPT a méně se o nich (zatím) v západním světě mluví prostě jen kvůli jazykové bariéře. Řeč peněz nicméně nezná hranic a tak lze letmým pohledem na středeční cenu akcií firmy Baidu uzřít krásný dvanáctiprocentní skok.
A do třetice všeho dobrého a zlého je nutné si zapamatovat ještě jméno Bard. To patří rovněž algoritmicky vytrénované „inteligentní“ entitě, tentokráte z dílny výzkumníků společnosti Google. Osmiprocentní akciový nárůst za posledních pět dní jest důkazem, že investoři bedlivě sledují dění i v tomto velkém vývojáři umělé inteligence. A k tomu musím dodat, že se v podstatě minimálně předminulý týden psalo o googlím algoritmu (abych pořád nepoužíval slovo inteligence), který dokáže na základě textového popisu a pokynu složit hudbu!
Přitom jsem ještě ani nezmínil parádní nástroj Midjourney, který generuje na základě textového zadání obrázky. Ten už přes kvartál cloumá uměleckým světem a z pohledu překotného vývoje je tak vlastně „starý“. Starý je i proto, že jej řada institucí již stihla zakomponovat do svých pracovních procesů. Redakci E15 nevyjímaje – to abychom se neopakovali s ilustračními fotografiemi u textů s relativně těžko vizualizovatelnými tématy financí, dluhů, úroků či kryptoměn. A Midjourney se velmi osvědčila. A třeba už přede dvěma roky jsme využívali algoritmicky generované texty o pohybech cen na pražské burze. Nyní zkoumáme, co s ChatGPT. Vývoj je překotný, doba chvátá.
Což mě přivádí k jádru pudla, k té poloprázdné nebo poloplné sklenici. Řada z nás může propadat panice, k čemu vlastně bude člověk-zaměstnanec-jedinec, když „umělák“ umí psát básně, programové skripty, poskytovat právní rady, kreslit a malovat obrazy, skládat atmosférickou hudbu nebo nasmolit školní esej, zpřesnit concierge služby a obecně zlepšit péči o zákazníky… Budeme mít, slovy babičky v podání Stelly Zázvorkové z filmu Pelíšky „co žrát“, až se nám do oboru nakvartýruje tato opěvovaná novota? Podívejme se, kde je ten před lety opěvovaný „průmysl 4.0“, kde všude roboty údajně „sebraly práci“, ale kolik té práce také vytvořily!
Osobně jsem v klidu. Člověk je tvor přizpůsobivý a to, co mu jde nejlépe, je zneužívání zdrojů a možností. Podívejme se na množství „AI startupů“, které poslední dobou plní nejrůznější kola financování od seed/venture fondů. A bude jich víc. Podnikavci budou hledat terno, jak se na trhu „udělat“. A bude to skvělé – a hlavně my novináři budeme mít o čem psát, že.
Třeba vedoucí studia nových médií na Univerzitě Karlově (UK) Josef Šlerka nedávno v pořadu Prostor X tvrdil, že slovy samotných výzkumníků „koexistujeme s inteligencí, která je ne-lidská“ a celkem velmi přesně proces – dost možná vzájemného – poznávání přirovnal k tomu, jak staří biologové bádali a poznávali, které vnitřní procesy daného „tvora“ pohánějí a jak je případně využít k blahu člověka.
Šlerka skvěle zmínil, že v rámci hledání využití AI by se kantoři – a vlastně nejen oni, ale třeba šéfové firem či umělci nebo oboroví respektovaní profesionálové – měli přeorientovat na to, jak studenty/zaměstnance/kolegy naučit efektivně AI využívat, jak z ní učinit pomocníka učení, jak jí správně klást otázky. Pravda, kámen úrazu může tkvět v tom, že ještě ne zcela umíme samostatně a kriticky myslet a analyzovat konzumované informace, což dokazují konstantně se šířící vlny dezinformací a nelogických blábolů klidně i z vysokých pater tuzemské politiky.
Ale zpět k té dovednosti správně klást otázky, kterou považuji za klíčovou, protože vede k interaktivnímu poznání a zlepšení. Připomíná mi to mého pana učitele výpočetní techniky Vejražku, čest jeho památce. Ten nás v prvním ročníku na střední škole v roce 2001 učil, jak správně „googlit“ – vysvětloval nám, jak zhruba fungují vyhledávací algoritmy společnosti Google, tehdy nového fenoménu internetu, a jak co nejefektivněji využít soudobou vyhledávací logiku. Právě toto považuji za jednu z dlouhodobě nejcennějších znalostí/dovedností, které jsem tehdy získal. No a teď se učím, jak se správně bavit třeba s ChatGPT. Nebojte se a učte se to také. A třeba se sejdeme na UK na nějakém večerním kurzu, kde jeho garant na mě bude pokřikovat tradiční: „Marečku, podejte mi pero!“
VIDEO: Jazykový model ChatGPT je hitem. Umělá inteligence umí stvořit přirozený text
