Tak vyostřenou kampaň Česko ještě nezažilo. Před druhým kolem prezidentských voleb tým Andreje Babiše usoudil, že největší šanci má, pokud odradí co nejvíce možných voličů Petra Pavla od účasti ve volbách, míní Otto Eibl, expert na politický marketing a šéf Katedry politologie a bezpečnostních studií na Masarykově univerzitě. Eibl v rozhovoru také popisuje, co může za neúspěch bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové nebo jak by měl generál Petr Pavel reagovat na výpady Andreje Babiše.
Proč je prezidentská kampaň ve druhém kole více vyhrocená, než v předešlých případech?
Kampaň je úplně odporná, hlavně ta, kterou vede Andrej Babiš a jeho tým. Mohli bychom se ptát, zda jde stále o marketing, nebo už spíše o nátlakovou akci typu šmejdů s hrnci. Lžou, manipulují a straší. S přihlédnutím k výsledkům prvního kola nicméně ta vyhrocenost dává smysl, Andrej Babiš hraje o strašně moc a jeho týmu bylo okamžitě jasné, že výchozí pozice pro druhé kolo není dobrá.
Matematicky by neměl mít žádnou šanci. Jeho tým ví, že klíčem může být volební účast a ochota voličů hlasovat pro protikandidáta. Voličů, co by se k Babišovi mohli přiklonit, není tolik, jelikož už v prvním kole vyluxoval část voličů SPD a nevoličů. Musí tak znechutit volbu Petra Pavla, cíl je jasný.
Přijde mi, že ten veřejný prostor je ve fázi neustále pokračujícího konfliktu už od voleb v roce 2021. Jak to, že to voliče ještě neunavilo a přišlo jich k volbám tolik?
Je to střet dvou hodnotových světů. Každý z těch kandidátů či stran představuje jiný svět a obě skupiny se snaží prosadit změnu, či naopak zachovat současný stav, jde jim o hodně. Kampaně bývají hodně agresivní. V případě prezidentské kampaně to zatím byl jen jeden kandidát, kdo vedl agresivní kampaň. Svým voličům říká, že pokud ho nezvolí, tak se jim otřese svět, což přece nechtějí. Od těch markeťáků je to strašně cynické, že se snaží najít to nejnižší, co osloví co nejvíce lidí, tedy emoce, které nás tlačí do pozice, kdy máme strach, co bude zítra.
Podobně naléhavý byl v marketingu i Jiří Paroubek, který právě na tohle nakonec dojel a své voliče unavil. Proč se tohle po osmi letech ještě nestalo?
Moc nerozumím tomu, proč Andrej Babiš dokáže s takovou oblíbeností přežívat tak dlouho, to se Paroubkovi nestalo. Babišovým příznivcům nevadí jeho prohřešky. Jediné vysvětlení může být, že spousta lidí je stále naštvaná na „tradiční strany“ v kombinaci s jeho sociální politikou. Je s podivem, že lidi zapomněli, jak řídil stát v době covidu.
Lidi se sice normálně mají tendenci unavit, ale Babiš to dokáže maskovat tím, že stále nastavuje laskavou tvář a říká: Já se o vás postarám, ale dělá to tak, že vytvoří pocit ohrožení. Ať už to jsou výroky o antisociální a protivlastenecké vládě, nebo o tom, že za Pavla hrozí válka. Je to dryáčnický způsob, ale lidi sahají po tom, kdo jim poskytne ochranu.
Část voličů, které Andrej Babiš pro úspěch musí přesvědčit, jsou lidé, kteří protestovali proti covidovým opatřením, jako bylo třeba očkování. Je tedy možné, že by tito lidé zapomněli na poslední dva roky a „hodili“ mu to ve druhém kole?
Nemyslím si, že by tato skupina držela klíč k úspěchu Andreje Babiše. Dovedu si představit, že někteří z veřejně viditelných lidí této skupiny obyvatel budou schopni názorové gymnastiky a podpoří Babiše. Ale skutečně důležitější pro něj je znechutit možné voliče Pavla. Ukázat jim, že Pavel není o tolik lepší alternativa.
Komunistickou minulost mají společnou. Je otázka, jestli motivy, které si Babiš vybral, skutečně nebudou nakonec fungovat. I pokusy dostat se k Pražskému Jezulátku mohou být nakročení ke konzervativním voličům. Do úterka jsme o stránce kajícího se Babiše, který jde pro duchovní útěchu do kostela, nevěděli. Věděli jsme o kartářce, ale že by chodil do kostela, to je nové.
Petr Pavel získal 35 procent, což je o 10 procentních bodů více než Jiří Drahoš v roce 2018. Je generál Pavel silnějším kandidátem, než byl Jiří Drahoš?
Minimálně je odhodlanější, o kandidatuře uvažoval několik let a snažil se být vidět. Jiří Drahoš byl akademik, který měl štěstí, že v nějakém průzkumu rok před volbou vyplynulo, že má šanci porazit Miloše Zemana. V danou chvíli se k němu začala upírat víc pozornost, což ho dotlačilo až do druhého kola. Ale byla tu spousta voličů, kteří hlasovali pro ostatní kandidáty. To se letos nestalo.
Bylo pro Pavla klíčové, že se mu podařilo udržet dojem, že nejde o vládního kandidáta?
Není to vládní kandidát. Babiš se snažil Pavla, Nerudovou a Fischera očernit tím, že je spojoval s vládou, která není úplně oblíbená. Pro vládu bylo rozhodnutí o podpoře těchto tří kandidátů také východisko z nouze. Pokud by dokázali vygenerovat jednoho kandidáta, tak by to bylo jiné. Asi by ale jejich kandidát nebyl tak úspěšný.
Petr Pavel je občanský kandidát, to, že s ním souzní voliči vlády, bych mu nevyčítal. Důležité pro něj je udržet si punc nepolitika. V tomto je český volič takovým zvláštním tvorem. Nejraději by za prezidenta chtěli nepolitiky, kteří ale mají politickou zkušenost.
U Danuše Nerudové to chvíli vypadalo, že by se mohla dostat do druhého kola. Co její kampani nakonec zlomilo vaz?
Danuši Nerudové zlomila vaz Danuše Nerudová. Sešlo se více věcí. V září byl Petr Pavel vysoko a rozjela se proti němu negativní kampaň kvůli jeho problematické komunistické minulosti a šel kvůli tomu dolů. V tu chvíli začala růst Nerudová, spousta voličů se totiž rozhodovala mezi nimi. Když byla na špičce ona, tak se pozornost zaměřila na ni. V tu chvíli se její kampaň dostala do problémů, protože se Nerudová musela naučit reagovat.
Její tým se ale nedostatečně nebo vůbec nepřipravil na kritiku možného střetu zájmu jejího manžela nebo na problémy na Mendelově univerzitě. Danuše Nerudová neměla připravené jasné a otevřené odpovědi, mlžila a vše trvalo dlouho. To byl jeden důvod poklesu, působila neautenticky. Potom přišly televizní debaty, Petr Pavel v nich byl o něco jistější. V tomto to připomínalo debaty Jiřího Drahoše a Miloše Zemana, Drahošovi také chvíli trvalo, než našel optimální polohu. Pavel podával stabilní výkon, což jeho voliči ocenili.
Pokud by Andrej Babiš prohrál, byla by to druhá velká prohra v posledním čase. Co by s ním bylo dál?
Podpora Andreje Babiše není zanedbatelná, jemu tyto prohry mohou pomoci aktivizovat voliče v dalších volbách. Navíc mu to dovolí vyprávět ten příběh o tom, jak se všichni spikli a že všichni se chtějí zbavit Babiše. On umí mluvit s cílovými skupinami, které jsou prioritní, a zdá se, že jejich vztah nenarušuje a je velmi silný. Taky ho to ale už může přestat bavit, je na něm vidět, jak ho fyzicky štve, že není první a že nemůže rozhodovat. Podobně jako v Senátu mu tady nepřeje volební systém, a s tím on nic neudělá.
Zmínil jste, že tato kampaň je odporná. Je to ale skutečně o tolik horší oproti rokům 2013 a 2018, kdy to bylo taky značně špinavé a intenzivní?
Kvalita komunikované informace je podobná. Útoky proti Drahošovi a Schwarzenbergovi přicházely až na poslední chvíli, Babiš z těch útoků na Pavla udělal hlavní linku kampaně. Z některých vyjádření couvá, protože si uvědomuje, že to je chyba. Ale můžeme spekulovat o tom, že to dali ven dřív z důvodu, aby si na to zvykli autoři řetězových e-mailů a chytli ten jeho narativ.
Je to odporné v tom, že víme, že naše společnost je polarizovaná, a Babišův tým přilévá olej do ohně. Chtějí se k tomu úřadu systematicky prolhat očerňováním kandidáta, který netáhne Česko do války a nemá k tomu ani pravomoc. Ale to není důležité, protože lidi vidí jen ten strach, co z toho čiší. Babiš to dělá dlouhodobě, dělal to i ve volbách v roce 2021.
Reakce Petra Pavla na kroky Andreje Babiše nebyla příliš výrazná. Daří se mu držet krok s Babišem?
Reakce Petra Pavla je adekvátní, rétoricky přitvrdil. Ale co bychom od něj měli chtít? Má se chovat jako Andrej Babiše a roztáčet spirálu negativity a cynismu? To asi ne. Petr Pavel docela správně pojmenovává chyby Andreje Babiše, ale neuchyluje se k podpásovkám. Je věcný a klidný, nereaguje emociálně. V tom je lepším kandidátem. Kdyby se snížil na úroveň Andreje Babiše, stalo by se to, co by si Babiš přál: znechutil by spoustu lidí, kteří by nepřišli k volbám.
