Názory odjinud: NATO posiluje východní hranici
RT: Nukleární Pentagon
Všichni si pamatujeme, jak začátkem měsíce prezident Putin oznámil, že Rusko rozmístí více než 40 raket „schopných projít i tou nejpokročilejší protiraketovou obranou“. Pentagon a jeho evropští poskoci jsou od té doby velmi vystrašení. První byl šéf NATO, norská figurka Jens Stoltenberg, který to odsoudil jako „řinčení nukleárními zbraněmi“. Šéf amerických leteckých sil Stephen Wilson řekl: „Anektovali zemi, změnili hranice států.“
Tím si připravil půdu pro nezbytnou paralelu s nacismem. Na hlas svého pána zareagovala EU a prodloužila ekonomické sankce. A šéf Pentagonu Ashton Carter jako na zavolanou ohlásil kampaň proti „ruské agresi“. Byla by to legrace, kdyby to nebylo smrtelně vážné.
Pod neokonzervativcem Carterem se Pentagon rozhodl stát Terminátorem. „Možnosti“ zvažované vzhledem k Rusku jsou útočný protiraketový štít po celé Evropě, „obranné síly“, což pentagonsky znamená otevření možnosti preventivních útoků na ruské vojenské cíle, a „vyvažující útočné kapacity, což opět v pentagonštině znamená rozmístění jaderných zbraní zaměřených na cíle – a města – v Rusku. Mluvíme tedy o nemyslitelném: o preventivním jaderném útoku na Rusko.
Jestli k tomu dojde, existuje jediný scénář – totální nukleární válka. Samotný fakt, že se o tom uvažuje jako o „možnosti na stole“, vypovídá o „zahraniční politice“ USA. Od invaze do Iráku víme, že „říše chaosu“ je schopná si vyrobit jakoukoli záminku. V případě Ruska to ale nebude procházka růžovým sadem. Za necelé dva roky bude ruský vzdušný prostor zcela uzamčen prostřednictvím systému S-500.
Financial Times: NATO se vrací domů
NATO má plán na největší posílení amerických jednotek ve východní Evropě od sovětské éry. Jde o důležitou strategickou iniciativu. A také velmi vítanou.
Pomůže odstrašit ruskou agresi ve východní Evropě. Ale také vdechne alianci nový život po dlouhém období, během nějž příliš mnoho lidí pochybovalo o její smysluplnosti. Po skončení studené války se NATO rozdělilo v otázce, zda se soustředit na obranu Evropy, nebo hrát širší expediční roli. Původním motivem vzniku aliance v roce 1949 byla touha postavit se sovětské agresi v Evropě.
Cílem jednotek NATO není zvyšovat napětí. Jde o odpověď na tlak Moskvy vůči jejím sousedům
Po kolapsu SSSR přijalo NATO doktrínu, podle níž se stalo globálním policistou. Zasahovalo v Bosně, Kosovu, Afghánistánu, Iráku, Libyi. Některé z operací, jako ta v Kosovu, splnily své cíle. Ale mise v Afghánistánu i Libyi přispěly k rozšíření skepse nad účelností intervencí. Poslední dění lze proto vnímat jako návrat k původním idejím.
Američané chtějí rozmístit těžké tanky a artilerii po východní Evropě. Poskytnou také jednotky rychlé reakce. Rusko protestuje a mluví o významné hrozbě pro své vlastní území.
Ale přehání. Cílem jednotek NATO není zvyšovat napětí. Jde o odpověď na tlak Moskvy vůči jejím sousedům. Odpověď, která má odradit Rusy od narušení suverenity členského státu aliance a uklidnit nervózní spojence Washingtonu. Aliance dokázala po čtyři dekády sloužit jako prevence evropských konfliktů. Měla by se držet své doktríny strategické trpělivosti i v současné krizi.
Kyiv Post: Nové závody ve zbrojení
Když se naposledy Západ dostal do zbrojních závodů s Kremlem, výsledkem byl kolaps Sovětského svazu. Takže když slyšíme hrozby ruského prezidenta v odpovědi na západní posilování NATO v Evropě, voláme: Jen do toho, malý Staline!
Doufejme, že výsledkem nového měření sil bude kolaps Putinovy krvavé kleptokracie, který učiní přítrž jeho paranoidnímu fantazírování o tom, že Západ chce obklíčit a ponížit Rusko.
Jediné, co ponižuje Putina, je on sám. A těmi, kdo by nejvíc vydělali na jeho pádu, by byli Rusové. Putin proti sobě dokázal obrátit celý demokratický svět především svým despektem vůči mezinárodnímu právu, obsazením Krymu a válkou proti Ukrajině. Pořád má přátele v Číně, Severní Koreji a dalších diktaturách, které nezajímá právní stát, demokracie ani lidská práva. Ať si tyto kamarády užije.
Doufejme, že Putin utratí mnoho peněz z hubnoucího ruského HDP za zbraně
Ukrajina chce ale do ligy se západními demokraciemi, které, jakkoli nedokonalé, stále nabízejí nejlepší cestu k míru a prosperitě. Evropská unie správně prodloužila své vlažné sankce o další půlrok. Doufejme, že Západ bude pokračovat dalšími opatřeními a dodávkami zbraní na Ukrajinu. Doufejme, že Putin utratí mnoho peněz z hubnoucího ruského HDP za zbraně. Časem tato strategie vytvoří společenské napětí známé jako „zbraně versus máslo“, což Putinovým režimem otřese.
Když Putin oznámil záměr přidat do arzenálu 40 nových balistických raket, šéf NATO Stoltenberg řekl, že je to „destabilizující a nebezpečné“. To je pravda, ale jestli Putin není úplný šílenec, budou jeho obranné výdaje plýtváním peněz za zbraně, které nemůže použít, a za zbrojní závody, které nemůže vyhrát. Osud této střízlivější botoxové verze Leonida Brežněva se brzy naplní.