Evropské firmy si v poslední době musejí zvykat, že už nebudou těmi, kdo nakupují a expandují do světa, ale jsou naopak na druhé straně – jako cíle nákupů bohatých investorů, kteří míří za zajímavými aktivy v bezpečných zemích. Aktivní jsou v poslední době Arabové, kromě státních investičních fondů i státem vlastněné společnosti ze zemí Perského zálivu. Oblíbeným cílem jsou pro ně v posledním roce evropské telekomunikační firmy – v mnoha případech je jejich cena na dlouholetých minimech, což je pro arabské investory příležitost.
Loni spolufinancoval státní saúdskoarabský investiční fond vstup fondů KKR a Global Infrastructure Partners do společnosti Vantage Towers, která spravuje široké portfolio pasivní telekomunikační infrastruktury vyčleněné z Vodafonu (stožáry, instalace na střechách domů a podobně) v řadě evropských zemí včetně Česka. Transakce ohodnotila Vantage na 16 miliard eur a Saúdové se tak nepřímo stali vlastníky velmi zajímavého telekomunikačně-realitního byznysu s jistými nájemci a dlouhodobými smlouvami.
Tím vstup saúdskoarabských investorů do evropských telekomunikačních nemovitostí neskončil – firma Tawal, jež je dcerou saúdského státního telekomu STC, koupila podobnou infrastrukturu v Chorvatsku, Slovinsku a v Bulharsku od United Group. To je sice významně menší investice než Vantage, ale na druhou stranu znovu dokazuje, že v posledních letech oblíbená činnost evropských telekomů, tedy separace infrastruktury do jedné společnosti a technologií a služeb do druhé, dává smysl z investorského hlediska, protože dokáže vygenerovat pro akcionáře podobně zajímavé dealy.
Významným cílem zájmu arabských investorů je i britský Vodafone. Loni postupně navyšovala státem majoritně vlastněná společnost Emirates Telecommunication Group Company z Abú Dhabí svůj menšinový podíl až na nynějších čtrnáct procent. Minulý týden Hatem Dowidar, šéf emirátské společnosti, která vystupuje pod značkou e&, oznámil, že chce vlastnit postupně až 20 procent Vodafonu.
Britská telekomunikační skupina není ale jediným cílem Emiráťanů. Minulý týden koupila e& od české PPF, respektive její holdingové PPF Telecom Group, padesát procent plus jednu akcii, tedy kontrolní podíl, ve všech aktivech mimo Česko – tedy infrastrukturních společnostech Cetin a operátorech Yettel v Maďarsku, Srbsku a v Bulharsku a v O2 Slovakia a O2 Networks na Slovensku. PPF z toho vyšla docela vítězně. Před pěti lety koupila od švédského Telenoru jeho balkánské operátory za 2,8 miliardy, v roce 2021 prodala černohorský Telenor maďarské skupině 4iG a ostatní aktiva po českém vzoru rozdělila na část služeb a část infrastruktury. Po „přihození“ Slovenska prodala poloviční podíl ve čtyřech společnostech svému emirátskému partnerovi za 2,15 miliardy eur, což je docela slušné zhodnocení. Navíc si PPF přijde postupně na dalších až 350 milionů eur, pokud se prodaným operátorům podaří překonat finanční cíle.
Emirates Telecom také celkem výrazně (na poměry telekomunikačních firem) roste v tržbách, zisku i v počtu zákazníků, což je dané i tím, že kromě Spojených arabských emirátů podniká na severu Afriky a v Asii, kde je stále možné získávat nové zákazníky. Na druhou stranu nemá zrovna zářnou minulost v zahraničních akvizicích mimo svůj region – kdysi, v letech 2009 až 2012, se pokoušel o vstup na atraktivní a obří indický trh, kde ale pohořel, protože Indii se nelíbilo, že provozuje operátora v sousedním Pákistánu. Na dlouhou dobu si tak dal státní emirátský telekom „oraz“ a soustředil se na trhy, k nimž má blíž, vlastně až do loňského nákupu menšinového podílu ve Vodafonu. Operátor e& je také aktivní v technologickém vývoji, nedávno spolu s Deutsche Telekomem, singapurským Singtelem a s korejským KT založil platformu pro lepší využití umělé inteligence v telekomunikacích.
Bude určitě zajímavé sledovat arabské telekomunikační zájmy v EU dál, zejména s ohledem na to, že v poslední době se daleko citlivěji vnímají nákupy evropských společností investory ze zemí mimo unii (koneckonců máme na to i speciální zákon na prověřování zahraničních investic, vycházející z příslušného evropského nařízení). Těžko v nich ale zatím najít víc než snahu vybudovat zajímavé investiční portfolio a nakonec vydělat peníze.
Dá se tak předpokládat že tito investoři, kteří nemají hluboko do kapsy, nezůstanou jen u akvizic na Balkáně, ale půjdou dál. Nebylo by nic divného, kdyby e& či jiný mocný arabský telekom časem projevily zájem o ovládnutí operátorů v některé z větších evropských zemí. Může to znamenat nakonec i potřebný impulz pro dění na evropském telekomunikačním trhu, který je poslední léta trochu zamrzlý – operátoři nemají příliš velký zájem o přeshraniční akvizice, ale rádi by dělali vnitrostátní fúze především v zemích, kde jsou čtyři mobilní hráči. Ty ale dosud s obavami o stav konkurence nechce povolovat Evropská komise.
Autor je spolupracovník redakce
