Dlouhodobá stagnace německé ekonomiky je zvláštní v tom, že nepřináší prudký růst nezaměstnanosti. Přestože je země prakticky už dvě čtvrtletí za sebou v technické recesi, lidí bez práce radikálně nepřibývá. Naopak se dokola mluví o tom, že lidé na trhu chybějí, zejména ti s vyšším specializovaným vzděláním v technických oborech.
Březnová statistika přinesla po dvou měsících zprávu dokonce o poklesu nezaměstnanosti na šest procent: z více než dvou milionů a osmi set deseti tisíc lidí bez práce v lednu zůstalo na pracovních úřadech dva a tři čtvrtě milionu hledajících nové zaměstnání. K dispozici mají 700 tisíc nových pracovních míst a 300 tisíc pozic v placené rekvalifikaci. Zatímco v absolutních číslech k prudkým pohybům nedochází, pracovní trh se poměrně zásadně hýbe uvnitř. Obory, které byly magnetem budoucnosti, už netáhnou, a oblasti, které zejména mladí lidé odepisovali jako neperspektivní, se s novou přitažlivostí vracejí do hry.
Auto jako symbol ohrožení klimatu
Se ztrátou zájmu o budoucí uplatnění v oboru se zatím marně vyrovnává automobilový průmysl. Studie společnosti Revelio Labs, kterou si nechává pravidelně zpracovávat německý konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, mimo jiné ukazuje, že ještě před devíti roky chtělo jít na obor nějak spojený s automobilovým průmyslem skoro šest procent všech studentů. Loni to bylo už jen 3,7 procenta. Do profesí, které lze zařadit mezi automobilové, zahrnuje Revelio strojní specialisty, ale i fyziky, mechaniky a povolání spojená s elektrotechnikou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
