Ještě mnohem hůř, než se čekalo. Německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu vydalo každoroční zprávu o stavu německého hospodářství. Podle té letošní jsou naděje na oživení největší ekonomiky Evropy bohužel téměř nulové.
Ministr Habeck, který zprávu představoval, si pochvaloval snížení inflace, která letos už určitě nebude problém, hospodářské oživení ale podle něj nepřijde ani zvenku, ani zevnitř Německa, jakkoliv se za pozitivum dá označit vymodlený růst exportu. Zatímco loni spadl objem německých vývozů o 1,8 procenta, letos by přece jen mělo dojít alespoň k minimálnímu nárůstu o 0,6 procenta.
Robert Habeck přišel s nejnižším číslem hospodářského růstu v roce 2024 ze všech uznávaných ekonomických institucí. Zatímco bavorský Institut Ifo odhaduje růst 0,7 procenta HDP za rok, OECD jen 0,3 procenta a ministr a jeho analytický tým předpovídají pouhé 0,2 procenta. To je odhad na hranici statistické chyby, německá ekonomika tedy může klidně spadnout opět pod nulu. Na hraně technické recese, kterou signalizují dva po sobě jdoucí kvartální poklesy HDP, je už dnes.
Loňský pokles HDP o 0,3 procenta se očekával už v průběhu roku. Stejně tak se ale čekalo, že se německá ekonomika letos zvedne a pomůže tak i zemím, jež jsou na Německo navázané, jako je například Česko. Habeckův úřad ještě v říjnu hlásil, že v roce 2024 německá ekonomika konečně vyroste o 1,3 procenta. V nové výroční zprávě ale Habeck uvádí číslo o celý procentní bod nižší! A to je velmi nepříjemné překvapení.
Ani covid, ani válka, ale byrokracie
Co se to děje s německou ekonomikou? Vlastně se s ní neděje nic – a v tom spočívá celý problém. Německé hospodářství poslední čtyři roky stagnuje a nikdo neví, jak to změnit. Covidový propad se už povedlo vyrovnat, ale dál už se ekonomika neposouvá ani o milimetr. Instruktivně je to vidět na grafech, jež jsou ve zprávě růstu věnovány.
Ministr Habeck přiznal, že za všechno nemůže vnější válečný šok, který se proměnil v šok energetický a inflační. Domácí příčiny jsou ve výroční zprávě uvedeny poměrně jasně: „Obrovská byrokracie, nedostatek kvalifikované pracovní síly, velmi málo soukromých a veřejných investic, což brzdí ekonomickou dynamiku. Některé z těchto problémů se nahromadily a zakořenily v průběhu mnoha let.“
Poslední věta je zásadní. Příčiny stagnace se táhnou dlouho, všichni o nich vědí, a nikdo s tím nic nedělá. Ministr Habeck přiznal, že ani současná koalice za dva roky svého vládnutí nenašla recept, co s tím. Ztratila tak důvěru voličů, kterou se teď snaží získat zpátky. „Největší výzvou pro Německo je nedostatek pracovních sil,“ tvrdí Habeck, podle něhož země potřebuje až 700 tisíc lidí všech možných profesí. Ze všeho nejvíce technicky vzdělané odborníky.
I ve Švýcarsku je levněji
V Německu se začalo propouštět, některé podniky se přesouvají do zahraničí. Značka Miele, tradiční výrobce domácích spotřebičů, se stěhuje do Polska. Švýcarsko se zase stalo novým centrem pro německého výrobce motorových pil, značku Stihl. Vedení firmy uvedlo, že náklady na výrobu včetně nákladů na energie, zaměstnance, daně a na cla jsou momentálně v Německu tak vysoké, že dokonce překročily náklady ve Švýcarsku, které Němci považují tradičně za velmi drahé. Ve Švýcarsku jsou přitom vyšší mzdy než v Německu, přesto se Stihlu, jak tvrdí vedení firmy, přesun finančně vyplatí.
I Stihl si dlouhodobě stěžuje na velkou byrokracii prakticky ve všem, co chce firma v Německu udělat. Ministr Habeck nicméně tvrdí, že jisté uvolnění byrokratických bariér už vláda připravila, je to ale jen začátek, přiznal vicekancléř. Aby se firmám usnadnilo podnikání, je třeba odlehčit na všech úrovních – na spolkové, na úrovni jednotlivých spolkových zemí, místních obecních úřadů i na úrovni EU. Habeck však jako nejdůležitější vidí oživení investiční aktivity, která se zastavila nejen ve veřejné sféře, ale i v té soukromé. V Německu se například minimálně staví, vláda slíbila 400 tisíc bytů ročně – a je stěží schopna dosáhnout na 175 tisíc. Propad stavebnictví je v celkových ekonomických výkonech, jak dokládá výroční zpráva, dost vidět.
Vláda Olafa Scholze chce s nedostatkem investic mimo jiné pomoci novým zákonem o růstových příležitostech, který má podle Habecka dát ekonomice počáteční impulz a strhnout ostatní k větším investicím do budoucna. Vláda nabízí investiční úlevy ve výši tří miliard eur za rok (asi 75 miliard korun). Zákon prošel parlamentem, ale ve Spolkové radě ho blokuje opoziční CDU, která chce, aby vláda zcela upustila od svého záměru zrušit dotace na zemědělskou naftu, jinak zákon nepodpoří.
Ekonomický růst Německa se bez investic neobejde. Lepší pobídky za tři miliardy než nic, shodnou se ekonomové. Platí přitom, že pokud se investiční boom nerozjede letos, bude i ve volebním roce 2025 německá ekonomika na stagnující nule. A to by pro členy dnešní vládní koalice, pro Němce i pro Česko byla ta vůbec nejhorší možnost.
