Do Německa se vrací migrační krize. Zatím ne fyzicky, ale jako politické strašidlo. Desítky tisíc uprchlíků, kterým turecký režim prezidenta Erdogana záměrně otevřel cestu na západ, část Němců děsí. Někteří politici ale z vyhraněné situace mají radost, pokud se politické „Schadenfreude“ (škodolibosti) na úkor ohrožení života jiných lidí dá tak říkat. A není to zdaleka jen protimigrační Alternativa pro Německo, ale i část vládní koalice.
Pro humanitární pomoc uprchlíkům jsou dnes v německém parlamentu už jen Zelení a Levice. Zeleným se však nepovedlo prosadit přijetí pěti tisíc lidí, kteří na hranicích a v řeckých utečeneckých táborech nejvíce trpí, vládní koalice byla proti. Zejména křesťanská unie už nechce opakovat situaci z roku 2015, kvůli níž ztratila volební preference.
Část jejích politiků tak využívá vstřícný postoj Zelených vůči migrantům jako novou politickou zbraň. Zelení se unii blíží v preferencích na dosah (dva procentní body), když se ale o ní bude mluvit jako o hazardující politické straně, která chce způsobit Německu novou migrační katastrofu, mohla by o část sympatizantů přijít.
Unie usiluje zejména o ty, kteří Zeleným uvěřili, že jsou zodpovědná strana, která akcentuje téma globální změny klimatu, ale chce udržet systém, proto je politicky v širokém středu.
Migrace se vrací do německé politické rozpravy jako klacek na Zelené a účelová antimigrační rétorika části unie se povážlivě přibližuje populismu AfD. Unie chce brát hlasy na obou stranách a migrace je jedno z mála témat, kde to jde zároveň.
Křesťané, kteří si rádi hrají s ohněm…
