Brusel zaujal tvrdý postoj vůči Ankaře, která ve snaze zatáhnout Evropskou unii do řešení syrského konfliktu posílá uprchlíky na unijní hranici. Ministři vnitra sedmadvacítky přislíbili Řecku, že mu pomohou zvládnout nápor na hranici finančně i vysláním policistů. Turecko k řeckým hranicím posílá vlastní bezpečnostní složky, jejichž přítomnost patrně ještě zvýší napětí na místě.
V Turecku žijící imigranti se na hranici s Řeckem začali shromažďovat před týdnem poté, co prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že mají volnou cestu do Evropy. Tím fakticky přestal naplňovat smlouvu s EU z roku 2016 o pomoci se zvládáním přílivu uprchlíků výměnou za finanční pomoc.
Navíc se opakovaně objevují zprávy, že imigranti jsou na místo sváženi autobusy a přesouváni tak, aby komplikovali práci řeckých pohraničníků. Řecké úřady tvrdí, že už zabránily v průniku do EU více než třiceti tisícům lidí.
Posily pošlou EU i Turecko
Brusel chystá pozemní i námořní operaci agentury na ochranu hranic Frontex, poskytne Aténám až 700 milionů eur a vyšle do země desítky expertů. „Nelegální přechody nebudou tolerovány. EU a její členové v tomto ohledu podniknou veškerá možná opatření, která jsou v souladu s unijním a mezinárodním právem. Migranti by neměli být povzbuzováni k tomu, aby riskovali své životy nelegálními přechody na zemi i na moři,“ uvedli ve středu večer v prohlášení unijní ministři vnitra.
Ankara naopak viní řecké bezpečnostní složky z toho, že se chovají vůči uprchlíkům násilně. „Na rozdíl od toho, co nyní Řecko koná na své hranici, Turecko nikdy nezacházelo s žadateli o azyl špatně a nepoužilo na ně slzný plyn,“ prohlásil ministr vnitra Süleyman Soylu. Ve čtvrtek země oznámila, že na hranici vyšle tisíc policistů, kteří mají zabránit vytlačování uprchlíků zpět do Turecka.
Erdogan nechce opustit syrské pozice
Turecko v současnosti hostí na čtyři miliony uprchlíků, většinu ze Sýrie. Na evropskou hranici se ale podle dostupných informací vypravili spíše lidé z jiných zemí, především Afghánistánu, Pákistánu, Íránu či severní Afriky. Erdogan přitom svůj krok zdůvodňuje nedostatkem podpory a pomoci v péči o syrské uprchlíky od ostatních zemí. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell slíbil dalších 170 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii, finance však zřejmě nejsou to nejdůležitější, co Turecko chce.
Výzva k tomu, aby běženci zamířili k hranicím, totiž přišla bezprostředně poté, co Ankara ztratila několik desítek vojáků po útoku v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Turecko tam pomáhá povstalcům v boji proti vojskům režimu Bašára Asada, podporovaným Ruskem. K tureckým hranicím odtud od prosince prchlo na milion lidí. Vládní síly jsou obviňovány z cílených útoků na zdravotnické cíle v Idlibu, Turecko svými protivníky z podpory radikálů.
Peníze tentokrát zřejmě stačit nebudou
Erdogan v odvetě za útok na své vojáky zahájil ofenzivu proti silám režimu a trvá na tom, že v Sýrii bude držet své pozice. Apeluje na evropské země, aby mu je pomohly bránit. „Jestliže chtějí evropské země záležitost (s uprchlíky) vyřešit, musí podpořit tureckou snahu o politické a humanitární řešení situace v Sýrii,“ vzkázal Erdogan, který dnes jednal o zklidnění napětí v zemi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Po šesti hodinách rozhovorů se spolu dohodli na příměří v Idlibu, vytvoření bezpečnostního koridoru a společných rusko-tureckých hlídkách. Podrobnosti ale ještě nebyly dojednány, dřívější příměří nebyla dodržována a tak v tuto chvíli není jisté, že dohoda skutečně povede k deeskalaci napětí v oblasti. Není také jasné, zda bude mít nějaký dopad na aktuální turecký přístup k uprchlíkům a Evropské unii.
Komentátorka tureckého listu Hürriyet Barcin Yinancová je přesvědčena, že Brusel si tentokrát Ankaru tak lehce nekoupí. „Čeho chce Turecko dosáhnout? Chce peníze a pomoc pro uprchlíky? Jasně, že to neodmítne, ale to, co chce okamžitě, je silná podpora svých západních spojenců proti Rusku,“ napsala. Unijní ministři zahraničí budou o situaci v Sýrii dnes jednat v Záhřebu. Nic však nenasvědčuje tomu, že by společenství mělo chuť se v konfliktu více angažovat.
| Domácí problémy |
| Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nemá jednoduchou pozici ani doma. Se stoupajícím počtem mrtvých vojáků roste odpor vůči jeho syrské politice. Většina obyvatel země však zároveň nechce, aby do Turecka přicházeli další uprchlíci z Idlibu, což by po stažení tureckých vojsk z oblasti určitě nastalo. Pozici prezidenta neulehčuje ani nejistá ekonomická situace. Přestože prognózy na letošek jsou poměrně příznivé, zvažuje odchod ze země řada významných bank, kterým kromě hospodářské nestability vadí regulace finančního sektoru. |
