Německý hospodářský sešup letos jen přibrzdí. Toužebně očekávaný růst přijde až příští rok
Už je to nejspíš definitivně potvrzeno: letošní rok bude pro německou ekonomiku podobně neúspěšný jako ten loňský. Hospodářský propad bude sice o trochu menší, ale o podstatném zlepšení či růstu se rozhodně mluvit nedá. Všechny ekonomické instituty a think-tanky včetně analytických center hospodářských ministerstev nově letos odhadují propad německé ekonomiky. Sice jen o pouhou desetinu procenta hrubého domácího produktu, což je, čistě matematicky viděno, zlepšení, ale plus to zkrátka není.
Zpráva je to o to horší, že už loni vykázalo Německo propad o 0,3 procenta HDP a za celý rok se nemůže pohnout z místa. Má to pořád stejné příčiny, které plní analytické zprávy ekonomů i novinové články o tom, že nálada není dobrá, ale naopak blbá, a že náznaky obratu rozhodně nejsou na obzoru. Klesá konkurenceschopnost výrobců zejména v energeticky náročných odvětvích, která trpí zvýšenými cenami energií (energodumping skončil) a rostoucí konkurencí vysoce kvalitního průmyslového zboží z Číny, jež na světových trzích vytlačuje německý export. Roste tlak na strukturální změny, zejména kvůli dekarbonizaci a digitalizaci, ale i kvůli demografickým změnám a chybějící pracovní síle. Německé firmy ztrácejí zakázky, budou muset propouštět a přetransformovávat své výroby.
Podzim k jarním odhadům: ne příští rok, ale až napřesrok
To však bude nějakou dobu trvat. Odtud také pramení rostoucí skepse i pro prognózy ekonomického vývoje na příští rok. Všechny odborné ekonomické instituce dost radikálně snižují své odhady růstu na příští rok, přitom ještě letos na jaře naznačovaly poměrně slibnou hospodářskou obnovu ve výši 1,4 procenta HDP. Pro rok 2025 nyní ekonomičtí analytici očekávají růst o pouhých 0,8 procenta. K jarním odhadům by se Německo mělo podle aktuální prognózy propracovat až někdy v roce 2026. Stagnace ekonomiky, z níž se Německo ne a ne dostat, tedy bude ještě o trochu delší, než se čekalo.
Zajímavé je sledovat, ve kterých spolkových zemích je situace nejhorší. Kupodivu to nejsou úplně všechny regiony na východě, kde ve volbách nabírají hlasy protestní strany zleva zprava. Mírný pokles hlásí Braniborsko, Sasko a celkem velký propad o 1,2 procenta HDP vykazuje Durynsko, kde také extrémně kritická AfD vyhrála volby.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
